Svátek má: Hedvika

Komentáře

Na Babiše před volbami „klekli“ jeho političtí nepřátelé

Může se zdát, že Andrej Babiš, jehož hodlá Policie ČR trestně stíhat kvůli dotačnímu podvodu pociťuje, jaké to je, když orgány veřejné moci na někoho „kleknou“.

Škodolibě by se dalo říci, že stejně, jako když „ty naši klekli na tu FAU Přerov“, což jsou Babišova autentická slova z tajně pořízené nahrávky, která nedávno zazněla na  twitterovém účtu @skupina_suman.  Jen pro vysvětlenou: Tou FAU Přerov je firma vlastnící v prostoru přerovské chemičky PRECHEZA náležející jinak celá Babišovu Agrofertu vnitřní železniční dráhu, tedy vlečku. FAU vlečku odmítla chemičce odprodat, což mělo údajně sklidit  nevoli podnikatele Babiše. Těmi „našimi“, kteří „klekli“ na FAU Přerov myslel Babiš daňovou správu podřízenou rezortu, jehož byl tehdy ministrem.        

Ne, žádný strach. Můj komentář nemá být dalším nudným polínkem přiloženým k masovému mediálnímu pohoršení nad dotačním podvodem známým jako kauza „Čapí hnízdo“. „Mozkem podvodu“ měl dle policie být - jak se doslova píše v článku  publikovaném v Týdnu 35/2017 -  Andrej Babiš.

Jen krátce: Téměř deset let stará dotační kauza je typickou ukázkou běžné podnikatelské vyčůranosti s využitím ústavního principu „co není zakázáno, to je dovoleno“. Obdobných případů bylo jistě bezpočet. V době přijetí dotace nebyl Babiš politikem. Je jasné, že nebýt Babiš tam, kde stojí dnes, po jakési kauze „Čapí hnízdo“ by ani pes neštěkl. 

Nelze si nepovšimnout, že dění kolem Andreje Babiše, ať to byly scénky spojené s jeho odvoláním z funkce člena vlády nebo s  aktuálním sněmovním vydáním k trestnímu stíhání, je přímo úměrné tomu, jak vzrůstají volební preference politického hnutí, jemuž stojí v čele.

Nezdržujme se však spekulacemi o uvedených souvislostech. Na jedné straně vezměme na vědomí, že se demokraticky šikují voliči, kteří pravděpodobně mohou obstarat hnutí ANO 2011 ve sněmovně třiceti procentní zastoupení.  Uvěřme taky, že na druhé straně může premiér Sobotka s cílem udržet čistý štít své vlády navrhnout, aby byl ministr, jehož policie podezírá ze spáchání trestného činu  z vlády odvolán.

Přesto však nelze přehlédnout, že prosazování politických zájmů se v Česku nevyhne nekorektním, špinavým prostředkům.  Pro příklady nechoďme daleko a zůstaňme u Andreje Babiše. S použitím techniky tajně zaznamenat, co někdo řekne, a pak to proti dotyčnému použít, toť známá a v bezpečnostních kruzích velmi oblíbená metoda.  Vedle toho, že její použití je dovoleno za zákonem stanovených podmínek oficiálně, je ráda využívána v pološeru světa lidí, kteří si s nějakým zákonem starost nedělají.  A právě takoví kabrňáci nastoupili proti velkému A.B.    

V úvodu komentáře jsem vzpomněl tajně pořízené nahrávky, jež zveřejňuje twitterový účet @skupina_suman. Tato skutečnost ukazuje, že se Babišovi političtí odpůrci rozhodli hrát dle příručky, již kdysi, 500 let před Kristem sepsal pod názvem „O umění válečném“ dodnes uznávaný čínský válečný stratég zvaný Mistr Sun.  V kapitole věnované zvědům se v uvedeném manuálu praví, že vítězství nad nepřítelem předpokládá velmi dobré informace o vojevůdci nevyjímaje celou jeho družinu včetně posledních poskoků. Mistr Sun říká: „Zvědům budiž přikázáno, by vědomosti o těchto věcech nabyli.“ 


Místem nabývání těchto vědomostí se v Babišově věci stala jeho průhonická tělocvična. V ní mimo jiné tehdejší novinář MAFRY Přibyl předkládal šéfovi hnutí ANO 2011 jakési materiály o jeho koaličních partnerech. Konzultovali, jak jejich zveřejnění  v médiích vlastněných Agrofertem načasovat, aby bylo dosaženo maximálního politického prospěchu.  Není vyloučeno, že si Přibyl při těchto rozhovorech s  Babišem připadal jako slavný Karel Čapek rozmlouvající kdysi s prezidentem Masarykem. V obou případech byl obsah rozhovorů pečlivě dokumentován.  Čapkovy Hovory s T.G.M. vyšly mnohokrát knižně, hovory Přibyla s Andrejem Babišem publikuje na twitteru Skupina  Šuman.

Přibyl si v rozhovoru pro Reflex trpce postěžoval, že svým angažmá v akci, v níž byl bez svého vědomí Andrej Babiš nahráván, posloužil hajzlíkům.  Přibylův závěr, kdy si dovoluje odsuzovat jako charakterově špatné jiné osoby je jistě velmi kuriózní. Bylo snad ze strany tohoto povedeného novináře počestné, jestliže s Babišem kul pikle o tom, jak využít jeho média proti politickým soupeřům hnutí ANO?  Lze říci, že hajzlíky byli nejen ti, kteří tajné nahrávání uskutečnili, ale nepochybně i Přibyl, jenž k tomuto špinavému triku - byť nevědomě – přispěl.

Zdá se, že zveřejnění tajně nahraných výroků Andreje Babiše  hnutí ANO voličsky nepoškodilo. Stalo se spíše ukázkou politické předvolební strategie, v níž Česko co do její špinavosti nezaostává za světem.
Tajné pořízení nahrávek hodnotím z hlediska způsobu vedení politického boje negativně.  Přesto, jestliže už tyto záznamy spatřily světlo světa, není od věci se u jejich autentického obsahu pozastavit. Nutí totiž k zamyšlení, nakolik je Andrej Babiš schopen pragmaticky využít všeho, co má k dispozici. Mohou to být jednak jím vlastněná média.  Nebezpečnější by však rozhodně bylo, kdyby k prosazení svého byznysu zneužíval politickou moc. Tento dojem může například vzbudit výše uvedený spor Babišova Agrofertu se společností FAU ve věci vlečky v přerovské chemičce. Podobně jako případ z roku 2014, kdy měl Babiš z funkce ministra financí údajně poslat na vydavatelství ECHO MEDIA finanční kontrolu  jako odplatu za neuctivé vyjadřování, jež zaznělo na serveru ECHO24.

Dodejme, že v případu finanční kontroly v ECHO MEDIA Babiš odmítl, že by s ní měl cokoli společného. Pro Právu uvedl, že jde spíše o sabotáž zařízenou jeho předchůdcem ve funkci ministra financí Miroslavem Kalouskem.  Jak známo, určit, co je pravda je často obtížné, natož pak v politice. Je třeba vzít na vědomí, že Babiš je bezesporu svéráznou a nikoli jednoznačnou osobností. Jeho dosavadní příběh může naznačovat další  možné rozměry české politické scény. 

Jaroslav Hošek