Svátek má: Štěpánka

Politika

Velikost textu:

Hampl: Co říká skutečná věda o ekonomických dopadech epidemie

Hampl: Co říká skutečná věda o ekonomických dopadech epidemie

<< OTÁZKA TÝDNE >> Jsme zvyklí předpokládat, že když k nám z obrazovky či novinové stránky promlouvá vědec, že nám sděluje ty stejné závěry jako ve výzkumném projektu. Že nám to pouze překládá do našeho jazyka, abychom to pochopili.

Petr Hampl, nezávislý sociolog
16. října 2020 - 03:20

To je naivní. Ve skutečnosti je tomu často tak, že populární vědci říkají z obrazovek opačné závěry, než jaké vyplývají ze skutečných výzkumů.

Týká se to i ekonomie. Veřejný prostor je naplněn prohlášeními ekonomických autorit, které shodně tvrdí, že z hlediska dopadů na národní hospodářství by bylo nejlepší předstírat, že žádná epidemie neprobíhá a nepřijímat žádná opatření. Jedna ekonomická celebrita se dokonce nechala před časem slyšet, že z hlediska ekonomického výstupu by bylo nejlepší obětovat 20 tisíc lidí.

Důvěřiví lidé mají jasno. Přemýšlivějším se ale mohou vloudit pochybnosti. Co když nějaká epidemie opravdu probíhá? To jsou náklady na zvýšenou kapacitu zdravotnictví nulové? To se nemoc neprojeví na pracovním výkonu? To se nemoc neprojeví na chování zákazníků? Co s lidmi s dlouhodobými následky – jejich problémy se neprojeví na výkonu národního hospodářství?

Popularizační ekonom na televizní obrazovce vše odbyde mávnutím ruky. Něčím takovým se přece nebudeme zabývat.


Jenže vedle toho tu jsou opravdové studie. Třeba na MIT vzala data z dob španělské chřipky a rozdělili je po regionech. Seřadili je podle toho, jak tvrdá opatření byla kde uplatněna,  a jaké byly ekonomické dopady. Závěr bude možná pro někoho překvapivý. V zásadě platí: Čím tvrdší opatření, tím menší ekonomické dopady. Tam, kde zavedli zákaz vycházení, eliminovali virus, a pak ekonomiku otevřeli, tam došlo k rychlému vzpamatování. Kde upřednostnili polovičatá řešení, tam byla výsledkem vleklá krize a těžší dopady. Možná proto, že tehdy ještě nevěděli, že „budeme si muset na virus španělské chřipky zvyknout a záchrana života nesmí být modla.“

Studie MIT je ke stažení zde.

Na Cambridge zase modelovali účinky různých opatření na ekonomiku. Jejich závěr je, že optimální z hlediska ekonomiky je následující postup:
  • zavřít doma 15% zaměstnanců klíčových sektorů ((energetika, vodárenství, doprava, potravinářství, zdravotnictví),
  • zavřít doma 40% zaměstnanců ostatních sektorů,
  • zavřít doma 30% ekonomicky neaktivních.
Dokument je ke stažení tady.

Skupina výzkumníků z National Bureau of Economic Research se zase zabývá tím, KDY opatření zavést. Dospívá k závěru, že čím dříve po tom, co počty nakažených začnou růst, tím budou nižší ekonomické dopady. Jejich doporučení tedy zní: Rychle zavřít ekonomiku a postupně ji uvolňovat. Postupné uvolňování má trvat tři měsíce.
To si můžete přečíst tady.

Žádný z těch výzkumníků nemá patent na neomylnost. Jejich modely a závěry mohu být studovány, diskutovány a zpochybňovány. Nebo je možné se prohlásit za ekonomickou autoritu, neztrácet čas čtením, udělat si ve dvou minutách názor a tento povrchní žvást propagovat s použitím velmi silného výraziva. Jak to dělá většina mainstreamových ekonomů.  

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)