Svátek má: Nora

Regiony

Velikost textu:

Objevujte s námi Liberec - liberecký zámek

Objevujte s námi Liberec - liberecký zámek

Představujeme vám další díl ze seriálu na pokračování, s názvem „Liberecké domy hovoří“.

Liberecký zámek
21. června 2020 - 07:00

Zámek je jednou z prvních zděných staveb v Liberci. Dali ho postavit na místě staršího panského domu tehdejší majitelé frýdlantského panství bratři Kryštof a Melchior z Redernů v letech 1582 – 1587. Podle nejstaršího vyobrazení z konce 17. století, jež se zachovalo na víku skleněného poháru, jednalo se o poměrně  jednoduchou renesanční stavbu. Její sedlovou střechu ukončovaly na obou stranách vysoké profilované štíty, nad římsou vystupovaly ozdobné vikýře. Vstup do zámku, umístěný na straně obrácené k městu, zdůrazňoval kamenný portál se znakem Redernů a Šliků. K hlavní budově, označované jako Redernský zámek, dala Kateřina z Redernů, vdova po Melchiorovi, přistavět v letech 1602 – 1604 zámeckou kapli, jejíž věž – sloužící současně jako zvonice, dominovala celému zámeckému komplexu rozšířenému o Nosticovské křídlo, napojené kolmo na kapli. Kateřina ho dala postavit pro svou sestru Mikulášku Nosticovou, rozenou Šlikovou, v roce 1609.

Už v roce 1615 postihla zámek pohroma v podobě požáru, který zničil přední budovu až po přízemí a silně poškodil i Nosticovské křídlo. Obnovu zámku po požáru řídil stavitel italského původu Jan Arkon, působící v Žitavě. Nejcennější část zámku – kaple – nebyla naštěstí požárem zasažena. Za její prostou fasádu s okny zachovávajícími dosud lomený gotický oblouk, zůstal zachován pozdně renesanční interiér, který je znamenitou ukázkou dovednosti neznámých mistrů ze 17. století. Nejcennější částí tohoto interiéru je nesporně hlavní oltář. I když během staletí utrpěl mnohou újmu a některé části dokonce už chybějí, dokládá dodnes jak v celkovém pojetí vlivy holandské, tak v samotném provedení mistrovství svých tvůrců. Oltář stojí volně v prostorné nice na západní straně kaple. Další částí kaple – kazetový dřevěný strop – dělený profilovanými trámy na 42 pole se středy zdobenými rozetami, dále osmiboká kazatelna, varhanní kruchta a panská oratoř podepřená dřevěnými toskánskými sloupy, přístupná po samostatném schodišti ze starého zámku, jsou barevností a použitými ornamenty vzájemně sladěny.

V letech 1773 – 1778 byl zámek rozšířen o další budovu zvaný Nový neboli Zahradní zámek. Jeho stavbu řídil a projektoval panský stavitel J. J. Kuntze. On také v letech 1785-1786 provedl rozsáhlou přestavbu Redernského zámku a dal mu dnešní podobu. Tehdy byly odstraněny zdi obepínající zámecký areál a z věží na nárožích zůstala pouze severní, před kaplí. Když byla roku 1787 založena Panská ulice (dnešní 8. března), obestavěná po obou stranách roztomilými klasicistními domy, získala zámek důstojný, vskutku reprezentační nástup při příjezdu od jihu ve směru od Prahy, ústící do čestného nádvoří před Nostickým zámkem.

Velkou přestavbu prodělal také nový zámek v letech 1852 – 1854 pod vedením vídeňského architekta H. Ferstela. Z té doby pochází i čtvercová věž, vytvářející zajímavý spojovací článek mezi Nosticovským křídlem a Novým zámkem. Koncem 19. století se změnilo také bezprostřední okolí zámku na jeho západní straně, kde vznikla nová ulice Klotyldina (dnes Palachova) a Pivovarská (dnešní Rumunská), odlehčující dopravě ve středu města. Jejich vzájemné propojení a navázání na ulici Panskou si vyžádalo snížení terénu před zámkem téměř o 4 metry. Tím došlo k obnažení značné části suterénu Redernského zámku a původní vstup se ocitl vysoko nad terénem a byl zazděn. Z ulice Gutenbergovy musel být upraven i vstup do zámecké kaple.

Postupně přestal zámek sloužit svému původnímu poslání. Už v roce 1850 byl v Redernském zámku umístěn okresní soud, Nový zámek se od roku 1927 proměnil na ubytovnu zaměstnanců správy zámku, přičemž došlo ke zničení krásných interiérů, zejména pak bohaté štukové výzdoby stěn a stropů, provedené podle návrhu francouzského architekta Louise Greniera pražským štukatérem Josefem Bossim. Z rozlehlého zámeckého parku, založeného velkoryse rovněž z popudu Kateřiny z Redernu v 17. století, zůstaly po proražení Gutenbergovy ulice pouhé zbytky. V roce 1933 převzal zámek stát pro ředitelství státních lesů a statků a od té doby sloužily jeho prostory většinou jako kanceláře. Část parku se staletými stromy padla v roce 1950 za oběť při zřízení letního kina.


Nová, šťastnější éra zámku nastala, když Zahradní zámek a Nosticovské křídlo převzal v 70. letech Skloexport pro zřízení stálé expozice skla. Nakonec mu předala Vysoká škola strojní a textilní i zbývající části zámku a podle projektu zpracovaného v libereckém Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem byla zahájena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce a přestavba nejen celého zámku, ale i jeho nejbližšího okolí. Všechny objekty byly pod odborným dohledem památkářů upraveny pro potřeby Skloexportu. Nový zámek a Nosticovské křídlo budou dále sloužit především výstavním účelům. U Nosticovského křídla, kde vznikla prostorná vstupní hala, bylo arkádové přízemí rozšířeno pro hlavní vstup. Velkými změnami prošly interiéry Redernského zámku a kaple. Po zajištění stability byly v této nejstarší části zámku upraveny reprezentační místnosti potřebné pro obchodní jednání a ubytování hostů. Zámecká kaple se stala rovněž součástí reprezentačních prostor a bude sloužit jako menší společenská místnost pro slavnostní příležitosti. V jejím interiéru byly odborně zrestaurovány vzácné polychromované dřevěné části i vyřezávaný hlavní oltář, na kruchtě byly umístěny nové varhany. Doplňkem interiéru se staly unikátní výrobky našich sklářů. Prostorů v suterénu bylo využito na zřízení vinárny Kaplanky, přístupné také přímo z Gutenbergovy ulice. Novou úpravu dostaly parkové plochy v okolí zámku, zejména hlavní nástup končící širokým schodištěm před vstupem v Nosticově křídle. Nástupnímu prostoru dominuje štíhlý obelisk.

Podle webu města Liberce

(lh,libereckenovinky.cz,foto web města Liberce)