Svátek má: Jaromír

Zprávy

Velikost textu:

Le Figaro: Migrační krize ve Francii, na rozdíl od tvrzení, pokračuje!

Le Figaro: Migrační krize ve Francii, na rozdíl od tvrzení, pokračuje!

Počet žadatelů o azyl ve Francii se stále zvyšuje, nelegální přistěhovalectví je mimo kontrolu a samotná migrační politika není „tak levná", napsal deník Le Figaro.

Ilustrační foto
10. července 2018 - 04:20

Počet žadatelů o azyl ve Francii stále roste. To je jedna z reálií, kterou veřejnost nevidí, a to je pochopitelné, protože všude, kde se říká, že migrační krize je za námi, uvedl Le Figaro.
 
Teprve poté, co byl francouzský ministr vnitra Gérard Colomba „zahnaný do kouta" připustil, že ve Francii je v současné době „asi 300 tisíc nelegálních migrantů". Když představil svůj zákon o přiznávání azylu a přistěhovalectví, Colomb řekl, že nízké míry vyhoštění nelegálních migrantů z Francie vytvářejí situaci, která „nikomu neprospívá". Pokud máme věřit Ministerstvu vnitra, toto číslo se pohybuje mezi 7 a 10%. „Dnes s jistotou můžeme jen říct, že Francie zůstává atraktivním místem pro migranty, kteří vědí, že mají malou šanci získat status uprchlíka," poukázal Le Figaro.
 
Francouzský Úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti, který zpracovává žádosti o azyl, v interním dokumentu poukazuje na to, že prvních pět měsíců roku 2018 takových žádostí začalo postupovat o více než 15% ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Uprchlíci z Afghánistánu a Albánie vedou  v žebříčku původní žádosti o azyl. „Tato skutečnost podtrhuje jeden z nejvýznamnějších nedostatků našeho systému pro boj proti ilegálnímu přistěhovalectví - nedostatek rozlišení mezi zeměmi uznávaných francouzským úřadem jako bezpečné - například Albánie - a nebezpečnými,“ napsalo francouzské vydání.
 
Podle francouzského poslance Erika Siottiho „žádosti o azyl se staly legálním řízením pro nelegální přistěhovalectví".


Migrant přijíždějící do Francie nepodléhá žádným omezením ohledně lhůt žádosti. Francouzský úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti podle zákona o udělení azylu a přistěhovalectví musí žádost zpracovat do šesti měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud je migrantům azyl odepřen, může podat odvolání proti rozhodnutí k Národnímu soudu pro uprchlíky, který případ prodlouží. Nemá-li u soudu štěstí, může opět žalovat povinnost opustit zemi. Pokud správní soud potvrdí nutnost opustit Francii, může se  migrant odvolat k odvolacímu správnímu soudu. Nakonec se může obrátit na francouzský úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti a požádat o prodloužení pobytu ve Francii z jiných důvodů.
 
Podle publikace, složitost francouzského migračního systému dává odmítnutým žadatelům o azyl příležitost k pobytu ve Francii po dobu pěti let, po které se podle oběžníku bývalého ministra  Manuela Vallse z roku 2012, získají právní status.
 
Kromě toho se úroveň přetížení migračních zadržovacích středisek, která byla v roce 2016 na úrovni více než 60%, nyní blíží k 100%. Podle zákona o udělování azylu a přistěhovalectví byla maximální doba zadržení prodloužena na 90 dní, ale finanční prostředky na provedení tohoto ustanovení nenásledovaly.
 
„Skutečnou hádankou" pro úřady je organizace deportace migrantů. Přičemž pro vyhnané migranty, kterým byl odepřen azyl, to byl již nerealizovatelný úkol, různé asociace, které pomáhají migrantům „organizovat odpor proti tomu, co nazývají „deportací".

 
Migrační politika také „není levná". Německo za dva roky muselo vynaložit 42 miliard eur na příjem milionu uprchlíků. Pokud jde o Francii, konkrétní částky nejsou známy, ale v rozpočtu 2018 bylo vyčleněno 318 milionů eur na azylovou politiky. Jak uvedl Le Figaro s odvoláním na zprávu francouzského výzkumníka Jean-Paula Gourevitche, v roce 2016 kvůli nelegálnímu přistěhovalectví došlo v rozpočtu došlo k deficitu ve výši 3,7 miliardy eur a u legálního pak 8,5 miliardy eur.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)