Svátek má: Blanka

Zprávy

Velikost textu:

SvD: V případě vítězství se prý Biden nebude s Tureckem „mazlit“

SvD: V případě vítězství se prý Biden nebude s Tureckem „mazlit“

Turecko považuje potenciální vítězství Joe Bidena ve volbách v USA za „existenční hrozbu“.

Ilustrační foto
22. října 2020 - 10:10

A to protože demokratický kandidát se na rozdíl od Trumpa nemůže pochlubit dobrými vztahy s Recepem Tayyipem Erdoganem a kritizuje také politiku Ankary, píše Svenska Dagbladet.

Jak noviny uvádí, Biden se chystá navázat užší vztahy s Řeckem a také aktivně odsuzuje zasahování Turecka do záležitostí jiných zemí.

Vztahy mezi USA a Tureckem nejsou vždy hladké - přesto má prezident Donald Trump rád svého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana. „Vycházím s Erdoganem celkem dobře, i když se věří, že bych takový vztah neměl mít, protože každý říká:" To je hrozný člověk." Ale, víte, to zvládnu,“ cituje Svenska Dagbladet slova amerického vůdce.

Pro tureckou vládu, která neměla ráda bývalého prezidenta Baracka Obamu pro jeho rozhodnutí spolupracovat se syrskými Kurdy v boji proti IS, znamenala Trumpova volba více volnosti, tvrdí deník.

Po volbách v roce 2015, kdy Erdoganova strana ztratila parlamentní většinu a Kurdská lidová demokratická strana dosáhla významného úspěchu, turecký vůdce ukončil mírová jednání s Kurdskou dělnickou stranou a zahájil proti ní válku k jejímu zničení. Zároveň uzavřel spojenectví se pravicovou Stranou nacionalistického hnutí a sázel na agresivní politiku.

Mezitím po neúspěšném pokusu o puč v roce 2016 zahájil Erdogan útok na svobodu projevu a provedl masivní čistky ve vojenských a oficiálních kruzích, potlačil všechny své kritiky a nahradil je loajálními lidmi. Výsledkem je, že armáda, která se stavěla proti příliš frivolním operacím v zahraničí, se stala poslušným nástrojem tureckého vůdce.

To vedlo k tomu, že turecká zahraniční politika, kterou lze před deseti lety charakterizovat výrazem „nulové problémy se sousedy“, nyní zahrnuje vojenské akce v několika zemích. V současnosti jsou turečtí vojáci přítomni v Sýrii, Iráku, na Kypru, ve východním Středomoří, Libyi, Kataru a Somálsku, poukazují noviny. Bývalí syrští rebelové navíc hájí zájmy Ankary v Libyi a Ázerbájdžánu jako žoldáci.

Zdá se však, že Donald Trump proti tomu nic nemá. Naopak, v roce 2019 to byl on, kdo umožnil Turecku vstoupit na území severovýchodní Sýrie, které bylo ovládáno spojenci USA v boji proti IS - Kurdy.


Turecký nákup ruského raketového systému S-400 také příliš nekomplikoval vztahy mezi Erdoganem a Trumpem. Přestože se Kongres v souvislosti s touto dohodou pokusil uvalit na Ankaru sankce, americký vůdce se postavil proti tomuto kroku, přestože osobně podepsal návrh zákona o represivních opatřeních vůči kupcům ruských zbraní.

Pokud se však prezidentem stane Joe Biden, dynamika americko-tureckých vztahů by se mohla výrazně změnit. Dříve získal demokratický kandidát na prezidenta USA velkou pozornost z Turecka poté, co kritizoval Erdoganovu autoritářskou vládu a turecké operace ve východním Středomoří.

Joe Biden se velice zajímá ohledně konfliktu na Kypru, který začal v důsledku invaze tureckých vojsk na ostrov v roce 1974. V roce 2014, během svého působení ve funkci viceprezidenta, navštívil ostrov, aby se pokusil pohnout mírovými rozhovory kupředu. Prezidentský kandidát navíc navázal úzké vztahy s Řeckem a uvedl, že pokud zvítězí, posílí vztahy s touto zemí. Biden ve svých prohlášeních také uvedl, že se chystá reagovat na chování Ankary, „které je v rozporu s mezinárodním právem“.

Tento přístup vyvolal v Turecku znepokojení. Daily Sabah, který často odráží Erdoganovy názory, popsal Bidenovu pozici jako „existenční hrozbu“. Odcizení Turecka podle tureckého vydání „podkope západní civilizaci a celý světový řád“.

S blížícími se prezidentskými volbami navíc Bidenova pozice začíná mít přímý vliv na politický směr Spojených států. Zejména minulý týden Biden kritizoval přístup Turecka ke konfliktu v Náhorním Karabachu a obvinil Trumpovu administrativu z pasivity.

„Přestaňte komunikovat s Tureckem,“ naléhal Biden a poukazoval na to, že země by se měla z konfliktu vymanit. Toto prohlášení nezůstalo v Bílém domě bez povšimnutí a hned druhý den ministr zahraničí Mike Pompeo kritizoval tureckou intervenci, která podle něj vede ke zvýšenému riziku pro region.

Je možné, jak Svenska Dagbladet naznačuje, že trpělivost USA s tureckým rozpínavostí brzy praskne, ale Ankara se příliš neobává. Turecko nedávno vyslalo výzkumné plavidlo Oruç Reis do sporných vod jižně od řeckého ostrova Castellorizon, aby tam hledali plyn. Navíc se zdá, že turecká armáda testovala ruské S-400.

Předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy Jim Risch označil tyto kroky za „nepřijatelné“ a jeho demokratický kolega Bob Menendez požadoval „okamžité sankce“. Menendez dříve tvrdil, že Trumpovo přátelství s Erdoganem představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA. Jedinou otázkou je, jak dlouho tato hrozba potrvá, dodávají noviny.

(kou, prvnizpravy.cz, svd.se, foto: arch.)