Svátek má: Irma

Komentáře

Monopoly nám diktují ceny potravin

V posledních třech letech došlo v Česku v souhrnu všech tří let (2022, 2023 a 2024) k nárůstu cen základních druhů potravin (ale také nepotravinářského zboží) přes 30 %.


Toto číslo se u potravin spíš blíží k jedné třetině. Takhle vysoká inflace je opravdu nehorázná a v dějinách Česka, anebo Československé republiky málokdy zaznamenaná.

Samozřejmě, že růst inflace nebyl v posledních třech  letech provázen růstem mezd a důchodů tak, aby kompenzoval celý cenový nárůst spotřebitelských cen. Takže výsledek je jasný, poklesla životní úroveň širokých vrstev českého obyvatelstva. S výjimkou nejvyšší příjmové skupiny českého obyvatelstva, kterou bych odhadl zhruba na jednu desetinu, všichni ostatní musí víceméně počítat, jak vyjít se svými příjmy. Někdo víc, někdo méně, ale 90 % lidí to musí dělat.

Jaké jsou příčiny toho a proč k tomu vlastně došlo?

Pokud jde o ceny potravin, došlo k nárůstu cen zemědělských produktů, a to celosvětově s pochopitelným dopadem na ceny domácí produkce. Kromě toho, došlo k nárůstu cen energií a pohonných hmot. K tomuto nárůstu došlo především v době války na Ukrajině, do značné míry v důsledku sankcí uvalených na Rusko, které se však promítly různou měrou v ekonomice prakticky všech evropských zemí.

No, a pokud se zvyšují ceny pohonných hmot, znamená to zátěž pro zemědělské podniky, distributory potravin i obchodníky. Všem rostou náklady, včetně domácností. Ještě více ovšem rostly ceny v oblasti energií. Mám na mysli především ceny elektrické energie (i tepla), které jsou u nás vysoké, především díky prodeji elektřiny prostřednictvím Lipské energetické burzy. Ta nakupuje poměrně levně od českých výrobců a prodává elektřinu českým distributorům energií dráže. Vlastně neexistuje ochota třeba antimonopolního úřadu a vlády se touto záležitostí zabývat. Přitom výrobci elektrické energie jsou u nás ve zdrcující většině oligopoly a stejně tak oligopolně se chová Lipská burza, které jsou naši výrobci smluvně zavázáni svou produkci prodávat. Samozřejmě existuje zde určitý prostor k tomu, aby se postupně více prosazovali malí výrobci elektrické energie, včetně obcí, které mohou vyrábět a prodávat elektřinu např. svým občanům levněji nežli velké oligopolní energetické firmy. Ale to je zatím kapka v moři.

V oblasti obchodu s potravinářským zbožím existuje obrovská koncentrace prodeje potravin v rukou pěti největších obchodních řetězců, které nakupují levně, prodávají co nejdráže a zisky vyvážejí na účty svých zahraničních majitelů. Pro zajímavost, pět největších obchodních řetězců se zahraničními majiteli ovládá v Česku 85 % trhu potravinářským zbožím.


A ÚOHS, tedy antimonopolní úřad, to vůbec nevzrušuje. Při opakovaných kontrolách zda nedošlo ke kartelovým dohodám mezi největšími obchodními řetězci, ÚOHS stereotypně odpovídá, že nikoliv. Prostě jen se nechtějí do celého komplexu problémů s tím spojených pouštět a de facto respektují pozici oligopolů s největší tržní silou. Přitom by nebylo nic složitého, kdyby ÚOHS u všech obchodních řetězců, které v tomto státě jsou – a je jich kolem desítky  (z toho 5 rozhodujících) - zavedl denní sledování vývoje nákupních cen u 50 až 60 druhů zboží základní potřeby s tím, že by ukazoval také výši prodejních cen. A tedy ukazoval by výši dosaženého obchodního rozpětí. Takovou tabulku jsem ještě u nás nikdy neviděl, byla by ale nesmírně zajímavá. Čeští zemědělci vědí, za kolik své produkty prodávají a jistě sledují, za kolik jsou prodávány v řetězcích. A tedy, kolik výnosů a zisku řetězcům vydělávají.

Svou roli u cen základních druhů potravin hraje také výše sazby DPH, která u nás dosahuje 12 %. V Německu a na Slovensku je to 5 až 7 %. Tzn., že stát si tak u nás odebírá z každého prodeje potravin svou „libru masa“.

Takže český stát je nejen pasivní a přihlíží k oligopolnímu chování především obchodních řetězců, ale sám také růst cen potravin ještě dále stimuluje.

Češi mají možnost v říjnových volbách do sněmovny volit strany, které přijdou s reálnými programovými přísliby toho, jak se budou snažit držet ceny potravin a obchodní politiku řetězců, ale také výrobců a distributorů energií na uzdě. A měli by zapomenout na sladké sliby stran, které pro rozumné ceny potravin a dalšího zboží za poslední 4 roky vůbec nic neudělaly.

Jiří Paroubek


Prezident opět střílí vedle!

Prezident opět střílí vedle!

Jiří Paroubek 

2.září 2026
Prezidentův rozhovor, který se uskutečnil v televizi CNN Prima News byl vrcholnou ukázkou naprosté odtrženosti Petra Pavla a jeho nejbližších poradců od reálného života v české společnosti.

Demokraté z pražské kavárny

Demokraté z pražské kavárny

Jiří Paroubek 

24.srpen 2026
Díval jsem se chvílemi v pátek na přenos ze setkání občanů od budovy Českého rozhlasu na Vinohradech zajišťovaný péčí ČT24, na němž bylo připomenuto neuvěřitelné 58. výročí zahájení okupace Československa sovětskou armádou a dalšími armádami tzv. spřátelených států Varšavské smlouvy.

Situace Zelenského vlády je zoufalá!

Situace Zelenského vlády je zoufalá!

Jiří Paroubek 

19.srpen 2026
Když před pár týdny ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil čtyřicetidenní válečnou operaci ke sražení Ruska na kolena, věřil málokdo soudný v úspěch takového záměru.

Pavlův adjutant Kolář na tenkém ledě

Pavlův adjutant Kolář na tenkém ledě

Jiří Paroubek 

13.srpen 2026
V rozhovoru, no pro koho jiného nežli pro Seznam, poskytl prezidentův přítel "po boku" Kolář 40 minut svého vzácného času, aby sdělil svá moudra.

Kuba, Němcová a Decroix. Co mají společného?

Kuba, Němcová a Decroix. Co mají společného?

Jiří Paroubek 

10.srpen 2026
Je to jednoduché, jsou všichni tři produkty z hnízda Občanské demokratické strany. A to na nich všech zanechalo viditelné stopy.

Proč nepospíchat s protikandidátem P. Pavla

Proč nepospíchat s protikandidátem P. Pavla

Jiří Paroubek 

7.srpen 2026
Mám pochopitelně na mysli prezidentského kandidáta, který by se postavil Petru Pavlovi.