Přihlaste se k odběru novinek

Svátek má: Kristián

KOMENTÁŘ: Jan Campbell

Ceuta a jak dále

KOMENTÁŘ: Eduard Chmelár

Žádná vojenská cesta k ukrajinskému vítězství neexistuje

GLOSA: Ladislav Jakl

ALKOHOL - Všichni jsme Vojtěchovy děti

Komentáře

Petr Sak

vědecký pracovník

Třídní boj v lidské evoluci (3)

Nástroje třídního boje

K ovládnutí vědomí člověka v rámci třídního boje síly Zlatého telete kapitál využívá řadu různých mechanizmů:
- Zneužívání pojmů s jiným implementovaným obsahem. Progresivizmem je označován politický směr prosazující politiku kryptokracie. Tento název politického směru je falešný, protože vychází ze základního pojmu progres-pokrok. Pokrok znamená pozitivní vývoj sociální entity od časového bodu A do časového bodu B. Tento směr, nazývaný progresivismus, však žádný pokrok nepřináší. Podstatná část „progresivismu“ je LGBT+, včetně homosexuality. Ovšem tyto jevy jsou deviací a nejsou ani pravicové, ani levicové a v žádném případě nejsou pokrokové (progresivní). Ve vývoji života na Zemi a v lidské evoluci primárním předpokladem vývoje a pokroku je reprodukce a LGBT+ směřuje proti reprodukci člověka. Je vůči člověku a lidstvu likvidační.

Správně se nejedná o progres (pokrok), ale o změnu. Pokrok a změna nejsou synonyma. Pokrok je pozitivní změna.

Podobně je to s dalšími sociálními jevy a jejich reflexí prostřednictvím pojmů v rámci progresivismu.

Liberální demokracie není ani liberální, ani demokratická.
Neomarxizmem je nazýváno cokoliv, co se nelíbí kapitalistické propagandě. Správně a původně je neomarxizmem syntéza ranného Marxe (filozofie člověka) a psychoanalýzy. Vrcholným představitelem neomarxizmu je Erich Fromm.

Společenský systém před listopadem 1989 je chybně nazýván komunizmem. Částečně to je projev nevzdělanosti, částečně to je propagandistický záměr.

- Specifickým nástrojem propagandy je sofistikované využívání jazyka prostřednictvím odlišných slov pro stejné jevy. Propaganda využívá bohatosti českého jazyka a pro stejný jev použije dvě slova téměř stejného obsahu, téměř synonyma, avšak lišící se v hodnotící a emocionální dimenzi. Moderátor neřekne lež, ale v posluchači navodí odlišný vjem události, o které pojem vypovídá. Můžeme to pozorovat při výpovědích o válečných událostech na Ukrajině a v Iránu. Téměř by se dalo říci, že o těchto událostech mluví dva jazyky. Podobný filtr můžeme nalézt i při zpravodajství z Gazy a o Izraeli.

- Politicky korektní. V původním významu korektnost korelovala s pravdivostí. V současnosti naopak politicky korektní znamená neodchylovat se od mocí schválených pojmů a názorů a víceméně znamená říkat schválenou, zcenzurovanou lež. Říci, že v romské komunitě není vzdělání vysokou hodnotou je politicky nekorektní, byť je tato teze neustále potvrzovaná fakty a výzkumnými poznatky.

- Odlišné hodnocení stejných událostí podle politického zájmu kapitálu. Zatímco Rusko se mimo jiné nesmí vzhledem k válce na Ukrajině zúčastňovat sportovních akcí, USA po přepadení Venezuely a odvlečení jejich hlavy státu a agresi vůči Iránu, a to jsou pouze aktuální akce, není nijak omezována v účasti na jakýchkoliv akcích. O kvalitě médií hlavního proudu vypovídá chování jejích novinářů. Zatímco o událostech na Ukrajině píší a mluví s velkým morálním zaujetím, přepadení Venezuely a válečnou agresi proti Iránu přecházejí. Dokládají tak svůj cynizmus a pokrytectví.

V Česku byl přijat zákon o zákazu propagace komunizmu, proč není přijat zákon o zákazu kapitalizmu, když kapitalizmus je historií permanentních zločinů obludných rozměrů (dvě světové války, kolonializmus, otrokářství, holocaust a další genocidy, včetně genocidy Slovanů, a další). Přijetím tohoto zákona se vláda Petra Fialy vydala ve stopách nacizmu Adolfa Hitlera, který také měl boj proti komunizmu jako klíčový bod ideologie, propagandy a politiky. Židobolševizmus byl hlavní strašák. Politici Fialovi vlády navíc používali nacisticko banderovský pozdrav a ztotožňovali se s oslavováním nacistické ukrajinské historie.

- Využití monopolu kapitálu na informace k selektivnímu přístupu a k hodnocení historie socializmu a kapitalizmu. V případě socializmu se zvýrazňují pouze negativa, chyby, zločiny a zamlčují se pozitiva. O kapitalizmu se negativa zamlčují či bagatelizují. Názory a proklamovaná historie jsou derivátem moci a kapitálu, nikoliv poznávacího procesu.

Petr Sak: Třídní boj v lidské evoluci (1)

Petr Sak: Třídní boj v lidské evoluci (2)

Politická diskriminace a politické procesy v Československu v padesátých letech jsou neustále vyzdvihovány a vedou k označení totalitní společnost. Genocida původního obyvatelstva , otrokářství, rasová segregace až do šedesátých let minulého století a neustále agresivní války nebrání v charakteristice USA jako nejvyspělejší a největší demokracie na světě.

240 popravených za čtyřicet let v předchozím režimu v Československu je důkazem jeho zločinnosti. Francie má na svědomí statisíce mrtvých Vietnamců a 170 tisíc Alžířanu, které zabíjela a mučila až do šedesátých let 20. století. Američané zabili 3 miliony Vietnamců. Za 250 let existence USA pouze dvacet let nevedly agresivní válku. To jsou jen zlomky působení západních „demokracií“. A státy s takovouto historií se pasovaly na garanty demokracie a lidských práv, které implementovaly do zemí, které předtím masakrovaly. Tato implementace opět probíhala prostřednictvím bomb a raket.

Případné stejné chování kapitalistických a socialistických států má zásadní odlišnost. V případě kapitalistických států se státy chovají v souladu se svou ideologií. Pro zisk, pro Zlaté tele je možné vše. Zisk je všemu nadřazen, špinavé peníze neexistují. Nejlépe ideologii kapitalizmu naplňuje organizovaný zločin a mafie. Ideologie socializmu je však s takovým chováním v rozporu. Není bez zajímavosti, že v šedesátých letech režim zločiny a chyby přiznal a snažil se je napravit.

- Zneužití nespokojenosti části populace přeměnou předmětu nespokojenosti v jiný obsah. Neexistuje společnost, v níž by byli všichni občané spokojeni. Cílem je kritickou negativní emoci politicky přesměrovat. To je významná položka scénáře barevných revolucí. Zárodečný nádor nespokojenosti je kultivován prostřednictvím zkorumpovaných „neziskových organizací“ a kampaní zkorumpovaných medií. Jak víme od představitelů ministerstva zahraničí USA, „změna společenského zřízení na Ukrajině v roce 2014 stála USA 5 miliard dolarů.“ Nádor uměle přetvořené nespokojenosti pak těmito nástroji metastázuje do celé společnosti.

Stejná operace byla použita v Československu v roce 1989. Nespokojenost ve společnosti po vstupu vojsk Varšavské smlouvy a potlačení Pražského jara byla utlumena, avšak latentně byla stále přítomna. Nespokojenost a usilování o společenskou změnu však dominantně ve společnosti směřovala k návratu k ideálům Pražského jara. Výzkumy veřejného mínění od listopadu do února 1990 jednoznačně preferovaly socializmus. Kapitalizmus v těchto výzkumech preferovalo pouze 3–7 procent populace. Václav Havel se hlásil k socializmu a bránil se nařčení, že je proti socializmu, jako pomluvě. Následná kampaň zcela změnila směřování politické změny a za pár měsíců se již lidé báli říci, že nechtějí kapitalizmus.

- Chceš-li zničit národ, vezmi mu mladou generaci. Na tomto principu vznikly v rámci islámu janičáři z dětí původních podrobených národů. Nejnovější česká historie popírá tezi Karla Marxe o odvozování vědomí z bytí. Současná mladá (ale i střední) generace je silně indoktrinována se zabudovaným mechanizmem, který dokáže bránit reflexi faktů, které jsou v rozporu s fiktivní indoktrinovanou realitou. Navzdory faktům o bydlení v socializmu a v současnosti, s výhledem do budoucna, faktům o kvalitě a soběstačnosti potravin v současnosti a v socializmu, úrovni vzdělanosti a kultury dříve a nyní, názory a postoje indoktrinovaných generací jsou s touto realitou v rozporu. U mladé a střední generace byla potlačena kognitivní schopnost vyvozovat závěry ze skutečnosti a pouze přejímá obsah propagandy.

- Nemám tvrdá sociologická data, takže předkládám pouze hypotézu. V poslední fázi vývoje západní civilizace nedošlo pouze k ústupu vlivu náboženství, ale také k ústupu duchovních a mravních hodnot, včetně vlastenectví. Tím se uvolnil prostor pro ovlivňování lidí jinými mechanizmy, vycházejícími z ideologie kapitalizmu a tržní společnosti bez přívlastků. Tím primárním mechanizmem je korupce v nejrůznějších podobách. Nejedná se pouze o peníze, ale také o funkce, pozice, zaměstnání, nemovitosti, bydlení.

Aktuálním dokladem korupce ve fungování společnosti je předběžné opatření pro zájezd prezidenta Petra Pavla na summit NATO v Ankaře. Vidíme zde korupční trojčlenku zbrojařská lobby, prezident, Ústavní soud.

Formou korupce jsou také nepřiměřené, nehorázné platy, zvláště vedoucích pracovníků. Televizní redaktoři jsou zkorumpovaní již svou pozicí v televizi. Příkladem nihilizmu a mravního úpadku je chování ředitele České televize, který s obludnými příjmy se dožadoval zvýšení televizních poplatků, aniž by příjmy v České televizi, především vlastní, srovnal na morálně přijatelnou úroveň. To, že poplatky byly zvýšeny bez ohledu na nehorázné platy vedení, svědčí o korupčním propojení mezi ČT a vládou Petra Fialy.

Bruselská elita naplňuje znaky „nové třídy“ Milovana Djialase (2019). Příjmy a další výhody bruselské nové třídy jsou tak nadhodnocené a vzdálené realitě, že „bruselský pracovník“ bez mravních hodnot udělá vše pro to, aby si svou pozici uchoval. Nemorální a kriminální se pro něho stává schůdným. Personálním symbolem tohoto procesu je na vrcholu bruselské byrokracie působící Ursula von der Leyenová. Odhalení miliardových machinací s vakcínami nebránilo evropským politickým elitám kriminalitou zatíženou političku opětovně dosadit do vrcholné evropské funkce. A ještě dělali vše pro to, aby znemožnili její trestní stíhání a soud. Desetitisíce marketingových pracovníků v Bruselu také o něčem vypovídá.

Bruselskou transformaci můžeme vidět na Věře Jourové. Dokonce po návratu z Bruselu z funkce komisařky sdělila myšlenku, s kterou lze souhlasit. „Po příchodu do Bruselu člověk musí projít jakousi lobotomií.“

S formou korupce v podobě nadhodnocených platů se můžeme potkávat běžně. Aktuálně se provalilo, že manažeři Pražských služeb mají plat 400 000 Kč měsíčně a generální ředitel Patrik Roman pobírá téměř půl milionu korun měsíčně. Na pozici s takovým platem se člověk nedostane zadarmo.

Výkonný ředitel několik let ztrátové zdravotní pojišťovny Otakar Smolík, jehož měsíční příjem byl větší než plat premiéra a presidenta dohromady, dostal při odchodu 23,4 milionu korun, šéfka personálního oddělení Lýdie Jaroměřská téměř 21 milionů korun.

O nejvyšších funkcionářích ukrajinského státu se již nezpochybnitelně ví, že rozkrádají peníze, které k nim plynou z celé Evropy. Evropské politiky to nechává klidnými a dál zadlužují své občany půjčkami pro ukrajinské zloděje, navíc adorující nacistické zločince a navazující na ně. Proč, jak vysvětlit toto podivné chování? Jako auto funguje na benzín, tak západní civilizace funguje na korupci. To je způsob interakce, který udržuje západní civilizaci v chodu. A pohyby financí oběma směry mezi Evropou a Ukrajinou je součástí tohoto systému řízení. Člověk bez vztahu ke svému národu, orientovaný na Zlaté tele a bez mravních a duchovních hodnot je dokonale připraven ke korupci. Proto se tak po celé Evropě rozšířily politické neziskové organizace. Představují jakousi moderní „sociální epidemii“, mor 21. století.

- Zobecněním dílčích pravd konstruovat obecnou lež. Například pokud v pořadu opakovaně použiji záběry sněžení v kvetoucí přírodě, v neznalém divákovi vytvořím dojem, že v Česku normálně v květnu sněží, aniž bych použil jedinou lež. Selektivním sestavením dílčích pravdivých informací a obrazů je tvořená výsledná syntetická lež. Samozřejmě daleko častější je používání lží, často naprosto nesmyslných pro člověka s životní zkušeností, ale uvěřitelných pro nevzdělané generace.

Realizace vize socializmu a třídní boj

Nejpodstatnější na přechodu od kapitalizmu k socializmu je odpoutání se od Zlatého telete, jako nosné formativní ideje společnosti. Toto odpoutání otevíralo cestu k novému vývoji.

Nové myšlenky si osvojila menší část společnosti, a šance, že by se vize realizovala až do roviny nové společenské skutečnosti, byla minimální. Situaci změnila 1. světová válka, která vytvořila revoluční situaci vedoucí ke vzniku Sovětského svazu. V čele revolučního přerodu směrem k vyšší evoluční etapě byli v Rusku Židé, kteří zaujímali většinu klíčových funkcí.

Často je u vzniku Sovětského svazu zmiňována občanská válka a mezinárodní intervence. To je prvoplánový pohled, v podstatě však šlo o síly reprezentující orientaci na Zlaté tele a o evoluční regresi. Síly Zlatého telete a evoluční regrese byly reprezentovány západními armádami, ruskou částí společnosti, která byla držitelem majetku, ale také v různé míře rezidui orientace na Zlaté tele v osobnosti každého člověka.

Situace k přechodu na vyšší evoluční úroveň byla mimořádně příznivá v Československu po 2. světové válce. Značná část umělecké a intelektuální elity byla v třicátých letech orientována levicově, stejně jako klíčoví politici. T. G. Masaryk byl v rakousko-uherském parlamentu poslancem za sociální demokracii, E. Beneš byl po většinu života národním socialistou. Zrada západních demokracií umožňující zabrání pohraničí s vybudovanými pevnostmi a vznik Protektorátu a euforie při osvobození Československa Rudou armádou vytvářelo příznivou politickou a ideovou atmosféru k odklonu od Zlatého telete. Navíc osvobozením Československa Rudou armádou síly Zlatého telete ztratily moc zásadním způsobem vstupovat do poválečného vývoje Československa. Převládající tendence k budování sociálně spravedlivé společnosti se projevily v prvních poválečných volbách, v nichž zvítězili komunisté, protože podstatná část populace v nich viděla naději v budování sociálně spravedlivé společnosti.

Převrat StB v listopadu 1989 nebyl pouze tragédií pro národní suverenitu a pauperizaci populace v roli kolonie a koryta Západu, ale také regresí na nižší vývojovou fázi, v níž klíčové mocenské a další klíčové pozice ve společnosti zastávají primitivové s orientací na Zlaté tele.

Realizace poselství Ježíše a realizace Marxových myšlenek měly stejnou historii. Síly Zlatého telete podobně systémově potlačily a zdeformovaly obě poselství. V obou směrech došlo k dílčí realizaci některých myšlenek, v obou směrech se objevovali jedinci, kteří poselství pochopili a uváděli v život. Silám Zlatého telete tyto drobné fluktuace od hlavního proudu zásadně nevadí, jde jim o udržení systému.

Síly regrese ve všech těchto rovinách působí po celou dobu evolučního tlaku na vznik nové fáze vývoje lidstva. To vše je také součástí třídního boje. Patří sem i vznik nacizmu a 1. a 2. světová válka. Trvalost a využívání všech forem boje vidíme na příkladu Kuby. Vesměs v rozporu s mezinárodním právem USA usilují všemi způsoby, včetně vojenské intervence (Zátoka sviní), o likvidaci společenského zřízení, které je v rozporu se Zlatým teletem.

Podstatná část třídního boje probíhala a dále probíhá o vědomí prostřednictvím druhé signální soustavy. Kapitál vlastní a ovládá většinu světových médií a dalších nástrojů formování vědomí (školství, film, věda, kultura). K pochopení těchto mechanizmů ovládání pomáhá Orwellova dystopie „1984“ v níž Velký bratr implementuje do vědomí občanů hesla jako „Mír je válka, válka je mír“. Stejně probíhá v současnosti indoktrinace občanů. Připomeňme proklamaci premiéra Petra Fialy, že občan má právo na „korigované informace“. Vzhledem k ovládání médií a dalších nástrojů formování vědomí, skrytá moc – kryptokracie vytváří ve vědomí lidí a ve společenském vědomí vlastní fiktivní realitu.

Jedním z hlavních problémů komunistického hnutí bylo nepochopení dialektické jednoty cíle a prostředku, cíle a cesty. A když ne nepochopení, tak nerespektování, že účel nesvětí prostředky. Cesta je stejně významná jako cíl. Každý prostředek redefinuje, modifikuje cíl, ať již záměrně či živelné, vždy však zákonitě.

Politická diskriminace v padesátých letech a normalizační diskriminace v letech sedmdesátých byly načasovanou rozbuškou ve vývoji společnosti. Tím byla ve společnosti zachována politická protisocialistická kontinuita. V sedmdesátých letech v mnoha případech byli diskriminování autentičtí , často předváleční komunisté. Řada předválečných komunistů na protest proti politice KSČ ze strany vystupovala. Autentičtí a předváleční komunisté byli v KSČ nahrazováni kariéristy typu Petra Pavla. Mnoho politicky a kariérně diskriminovaných komunistů nepochopilo, že sovětská okupace není projevem socialistické ideologie, ale naopak je s ní v rozporu. Vedle jedinců, kteří se ztotožňovali s ideologii sociálně spravedlivé společnosti, v komunistické straně bylo nemálo kariéristů bez mravních a duchovních hodnot a ideálů.

Síly regrese v třídním boji jako v judu či u plachetnice využily sílu protivníka ve svůj prospěch. Ve společnosti kvasila situace a bylo jen otázka vzniku vhodné situace, aby rozbuška vybuchla.

Ovšem udržet jednotu vize – cíle a prostředků mělo charakter kvadratury kruhu. Socializace a sociální zrání lidí, kteří se angažovali ve prospěch nové společnosti, probíhalo v kapitalizmu, a proto jejich zvnitřněné sociálno bylo poplatné kapitalizmu. Jen výjimeční jedinci se dokázali vymanit ze své kapitalistické sociální osobnosti.

Příkladem může být korupce, která trvale provázela socializmus, anebo karneval jevů, jako je korupce, krádež, tunelování, loupež, podvody, vydírání, které propukly ihned po listopadu 1989. Tato kvalita sociálna byla posílena v normalizaci, kdy byly potlačovány socialistické ideály ve prospěch „gulášového socializmu“. V devadesátých letech jsme mohli pozorovat jak v jednom šiku veksláci, zloději, řezníci, zelináři, vysocí svazáčtí a komunističtí funkcionáři, reemigranti, chartisté a disidenti rozkrádají státní majetek, který se v letech 1948 až 1989 navýšil sedmkrát.

Výraznou roli třídního boje ve fázi ovládání po listopadovém převratu sehrávali bývalí komunisté (Zeman, Pavel, Babiš, Telička, Martin Komárek, Šabata, Baxa, Bek, Pithart, Svěrák, Vondrák, Stříž, Špidla, Fischer, Čalfa, Rusnok, Tošovský, Pirk). Každý komunistický antikomunista dokládá, jak silná byla rezidua kapitalizmu v předlistopadovém občanovi. Vynořuje se kóan: „Bylo možné dospět k socializmu, když členy komunistické strany byli lidé takové mravní a duchovní úrovně jako Petr Pavel či Petr Pithart?

Síly Zlatého telete zpoza železné opony vědomě a systematicky různými cestami posilovaly prohlubování rozporu mezi socialistickou sociabilitou a sociabilitou regrese. Ve snaze vyprovokovat používání neadekvátních nástrojů používaly zpravodajské služby i operace pod falešnou značkou. To byla jedna z metod sil Zlatého telete. Vyprovokovat, dotlačit komunistické hnutí k použití prostředků, které byly v rozporu s proklamovanými cíli. To je jedna dimenze rozporu mezi cílem a použitými prostředky.

Příkladem mohou být politické procesy v zemích východního bloku, které jsou často cílem kritiky jako důkaz zločinnosti komunistického systému. Na vyprovokování těchto procesů se podílel polský zpravodajec židovského původu podplukovník Józef Światło, který byl také agentem CIA, tedy dvojitým agentem. Sovětskému vedení zprostředkovával dezinformace o stranických funkcionářích v zemích východního bloku, které měly dokazovat jejich zradu. Po splnění úkolu zběhnul do USA.

Sovětský svaz nakonec zanikl právě v důsledku sociability Zlatého telete v osobnostech nejvyšších funkcionářů KSSS, kteří otevřeli prostor k rozkradení státního majetku a sami se stali předními aktéry převodu státního majetku do soukromých rukou. V osobnostech Borise Jelcina i M. S. Gorbačova , celoživotních komunistů v nejvyšších funkcích, metastázovaly prvky kapitalistické sociability.

Majetkový převrat zakrývali iluzí demokratizace společnosti. Fakta i tento faktor popírají. Referendum v republikách SSSR jednoznačně vyznělo ve pospěch zachování Sovětského svazu, přesto byl SSSR nedemokraticky rozpuštěn. Ač ústava ani stanovy komunistické strany to nepřipouštěly, M. S. Gorbačov nedemokraticky, diktátorsky komunistickou stranu zakázal. M. S. Gorbačov i B. Jelcin se servilně lísali k představitelům a symbolům všech dimenzí kapitalizmu (Vatikán, Zeď nářků). Ke své politické pozici se M. S. Gorbačov také přihlásil přijetím vyznamenání od Václava Havla s odůvodněním „Za mimořádné zásluhy o zhroucení socializmu ve střední a východní Evropě.“ Raisa Gorbačová ve snaze maximalizovat ve svém vzhledu vnější atributy západní společnosti se stala až jakousi směšnou panoptikální karikaturou.

Při přechodu na vyšší evoluční úroveň nejsou nejdůležitější armády či kapitál, ale kvalita lidí. Jejich společenská osobnost, sociabilita byla zformována na úrovni dosavadní kvality sociálna a spirituality. Změna kvality osobnosti se jeví jako nepředstavitelná, nepřekročitelná, nereálná. Duchovní změna člověk je v nám známém vesmíru zřejmě to nejobtížnější, ale také nejvýznamnější.

A i když se objeví pozitivní deviace v podobě nové sociální a spirituální kvality, síly regrese ihned zasáhnou. Tento kruciální bod lidské evoluce, který musí proběhnout v osobnosti člověka, je základním článkem poselství Ježíše a učení Buddhy. Tato proměna člověka je v širším významu také součástí třídního boje. Hlavní bitvy třídního boje se odehrávají v osobnosti člověka. Tato bitva rezonuje s myšlenkou Ježíše „Království boží je ve vás“ (Lukáš, 17:21). Tato myšlenka Ježíše nebyla v církvi příliš oblíbená, protože oslabovala vliv a moc kněze, kostela, rituálů a církve.

Cesta k socializmu a „reálný socializmus“ skončily v Československu zdánlivě absurdně, ve skutečnosti podle zákonitostí fungování moci. Většinou moc nekončí přímo v důsledku aktivit deklarovaného nepřítele, ale subjektu, který je součástí moci či je v její blízkosti (Sak, 2018). Hrobař či kat socializmu byl subjekt, který měl systém chránit a byl velkou částí populace nenáviděn – StB a personálně 1. náměstek ministra vnitra, náčelník StB generál Aloiz Lorenz (Sak, 2025). Sehrál roli Jidáše socializmu a českého národa.

Dozvukem mezinárodní dimenze listopadového převratu bylo jednání Národního shromáždění o působení poslanců v tajných službách. Poslanec Miloslav Ransdorf požadoval, aby do zkoumání byly zahrnuty i zahraniční zpravodajské služby. Na podnět poslance Jána Mlynárika, který sám pracoval pro německou zpravodajskou službu (BND) bylo zkoumání zredukováno na StB. Činnost ve službách vlastního státu byla dehonestující, zatímco pracovat pro zahraniční služby bylo v pořádku. I tak se ukázalo, že většina polistopadových politiků byla agenty, mnoho z nich dvojitých. Tehdejší ministr vnitra Richard Sacher, předlistopadový agent vojenské kontrarozvědky, ukryl svazky polistopadových politiků do Fondu Z, který se stal nedostupným.

I přes spoustu chyb, případně i zločinů, systém od roku 1948 směřující k socializmu prokázal řadu úspěchů, které se nyní vyjevují při srovnání se současným kapitalistickým systémem. Nejzásadnější indikátor pro srovnání, do něhož se promítá celá řada sociálních a ekonomických jevů, je porodnost. Od dob socializmu do současnosti se porodnost propadla na úroveň v době nevolnictví před vládou Marie Terezie. Dříve byl známý slogan o hlasování nohama. Tento slogan bychom mohli parafrázovat jako hlasování dělohou. Je kapitalizmus v Česku tak úspěšný, že český národ vymře?

Avšak kompradorská česká buržoasie a světová kryptokracie si již listopadové vítězství v třídním boji upevnily indoktrinací nových generací. Psychika členů těchto generací je už tak naprogramována, že nepřijme žádnou pozitivní informaci o socializmu a zablokuje reflexi případné pozitivní reality. Třídní boj je v současnosti mrtvý, nebo alespoň zmrazen. Třídy, které v minulosti s kapitalizmem vedly třídní boj, se v současnosti ztotožnily s rolí rabů, a dokonce si myslí, že ve společnosti „demokraticky“ vládnou. Společenská změna v případě lineárního společenského vývoje je málo pravděpodobná. Nelze však vyloučit společenskou změnu v důsledku objevení se černé labutě.

I když společenství Zlatého telete má v současnosti moc, pokud lidstvo nezničí, zákonitě je odsouzeno skončit na smetišti dějin.

Petr Sak