Bývalý diplomat a profesor Petr Drulák se ve svém komentáři vrátil k srpnovému incidentu na nákladním letišti Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Německá vláda nyní označila událost za ruský hybridní útok a přistoupila k diplomatickým opatřením proti Moskvě. Drulák však německou interpretaci považuje za vysoce nepravděpodobnou. Ve svém textu zpochybňuje motiv i způsob provedení údajné ruské operace a následně rozvíjí vlastní hypotézy o tom, zda by incident nemohl více vyhovovat Kyjevu nebo samotnému Berlínu.

„Počátkem srpna našli na nákladním letišti v Lipsku poblíž ukrajinského letadla dron s výbušninou. Dnes přichází německá vláda se závěrem, že se jednalo o ruský hybridní útok. Zavírá ruský konzulát v Bonnu i ruské kulturní centrum v Berlíně a s partnery v EU a NATO se chce poradit o adekvátní odpovědi,“ uvedl Drulák.

Do německé reakce zapojuje také postup české diplomacie. „Český ministr zahraničí si kvůli Lipsku předvolal ruskou velvyslankyni, což může svědčit o tom, že německá diplomacie před bruselskými jednáními mobilizuje spojence. Za poslední čtyři roky, co vede Západ s Ruskem zástupnou válku na Ukrajině, se Berlín k ničemu tak radikálnímu neodhodlal. Berlínská verze incidentu je však vysoce nepravděpodobná, spíše než v Moskvě je třeba hledat strůjce incidentu v Kyjevě či v samotném Berlíně,“ napsal Drulák.


„Už to, k čemu mělo 4. srpna na lipském letišti dojít, působí téměř neuvěřitelně. Řidič letištního autobusu jede po ploše a ejhle zahlédne tam nějaký předmět. Zavolá ostrahu a ta zjistí, že se jedná o dron, který nese vojenskou výbušninu s poškozenou roznětkou. Prý na ploše ležel několik hodin. Není na tom něco divného? Lipské nákladní letiště je důležitým logistickým uzlem, z něhož mimo jiné startují letadla na Ukrajinu s nákladem civilním i vojenským. Nejspíše tam budou kamery, radary a další bezpečnostní zařízení. Jak je možné, že na plochu jen tak přilétne výbušnina a několik hodin se tam válí, než si jí náhodný kolemjedoucí všimne?“ ptá se Drulák.

Pokud Berlín žádá společnou evropskou reakci, měli by podle něj Němci nejprve objasnit nejen údajné ruské zapojení, ale také samotné bezpečnostní okolnosti incidentu. „Pokud dnes z Berlína žádají evropskou reakci, měli by evropským partnerům především vysvětlit, jak k něčemu podobnému na jejich letišti vůbec mohlo dojít. A samozřejmě by měli rozkrýt, co všechno zjistili o ruském zapojení,“ napsal Drulák.

Následně přechází k ruské stopě a rozebírá dvě otázky, které považuje za zásadní, tedy způsob provedení a motiv. „Dokud tyto informace nemáme, a soudě podle informací o minulých ‚hybridních‘ útocích, ani mít nebudeme, zamysleme se nad ruskou stopou a alternativami. U Ruska nesedí motivy ani provedení. Z hlediska provedení by se jednalo o zpackanou operaci: k žádné škodě nedošlo a výsledek umožňuje ukázat na Rusko,“ napsal Drulák.


Po zpochybnění ruského motivu obrací pozornost k Ukrajině. Jde o Drulákovu vlastní hypotézu, kterou staví na otázce, komu by ruský útok na německém území mohl politicky prospívat.

„Incident hraje do karet především Ukrajině. Zelenského režim dnes stojí a padá s přísunem evropských peněz, a to především německých. Ale v Německu je už dost vlivných lidí, které přestává bavit úloha pokladníka ukrajinských korupčníků. Ruský útok by je přesvědčil, že je třeba pokračovat. To, že nic nevybuchlo nemuselo být nedopatření, ale plán pro případ, že se celá operace odhalí; bez mrtvých a bez zničené infrastruktury by to pak Ukrajinci mohli v Berlíně lépe ustát,“ napsal Drulák.

V této souvislosti připomíná také vyšetřování sabotáže plynovodů Nord Stream, v němž německé orgány stíhají ukrajinské podezřelé. Drulák tuto kauzu používá jako argument pro svou úvahu, že ukrajinskou stopu podle něj nelze předem odmítnout. „Pokud dnes samotní Němci tvrdí, že jim Ukrajinci zničili Nordstream, těžko tvrdit, že by se neodvážili simulovat útok na německé letiště, který navíc ani žádné škody nepřinesl,“ uvedl Drulák.


„Ale incident se hodí i samotnému německému kancléři. Je tak neoblíbený, že i v jeho CDU se uvažuje o výměně. Rád by jistě sjednotil národ ruskou hrozbou. Ale hlavní opoziční strana, která je dnes podle průzkumů nejsilnější stranou země, prosazuje vůči Rusku smířlivou politiku. Navíc lidé jako Merz považují AfD za hrozbu pro německou demokracii. Za válečného stavu, který ani nemusí znamenat skutečnou válku, by se vládnoucí režim uměl s AfD jinak vypořádat,“ napsal v komentáři na facebookovém profilu spolku Svatopluk prof. Drulák.

V další pasáži svou úvahu ještě přiostřuje a propojuje ji s okolnostmi nálezu výbušniny i zabezpečením letiště. „Pokud by zneškodněná výbušnina položená vedle ukrajinského letadla měla zachránit ‚německou demokracii‘, jistě by se v očích exponentů berlínského režimu jednalo o záchranu za dobrou cenu. Také by to vysvětlovalo podivné selhání bezpečnostního zajištění letiště,“ uvedl Drulák.

V závěru komentáře obrací pozornost k Lipsku, Sasku a volební síle AfD ve východním Německu. Načasování podle něj nemusí být bez významu. „To, že se dnes do centra politické pozornosti dostává právě Lipsko může být pro Merze buď bonus navíc, nebo součást načasování komunikační strategie. Lipsko leží v Sasku, které je jednou z bašt AfD, v sousedství Saska-Anhaltska, kde se strana připravuje na volební vítězství v zemských volbách,“ napsal Drulák.

Komentář psal ještě před víkendovým hlasováním v Sasku-Anhaltsku, a proto svou argumentaci zakončil otázkou, zda označení incidentu za ruský hybridní útok může ovlivnit podporu AfD a co z případu následně vznikne na evropské úrovni. „O víkendu uvidíme, zda jí ‚ruský hybridní útok‘ o nějaké hlasy nepřipraví. A v dalších týdnech uvidíme, co všechno v Bruselu z lipského incidentu udělají,“ uzavřel Drulák.