„Paukner versus média – 2:0. Díky, NCOZ!“ Těmito slovy otevírá investigativní publicista vystupující pod jménem Thomas Paukner svůj nejnovější komentář, ve kterém tvrdí, že dvě jeho investigativní zjištění už řeší orgány činné v trestním řízení. Právě to podle něj představuje nejlepší odpověď všem, kteří jeho práci v posledních měsících zpochybňovali nebo označovali za zavádějící. Vývoj obou kauz proto označuje za pomyslné vítězství nad částí českých médií.

První případ se podle Pauknera týká údajně podezřelých dotací z období, kdy Ministerstvo životního prostředí vedl Petr Hladík. Připomíná, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) převzalo šetření případu, který se podle něj týká dotací v objemu přibližně 600 milionů korun směřujících ke společnosti, již označuje za firmu spřízněnou s Petrem Hladíkem. Zároveň upozorňuje, že právě tato informace podle něj ve velké části českých médií prakticky nezazněla. „To ticho je ohlušující,“ píše Thomas Paukner a dodává, že reakcí médií bylo podle něj absolutní mlčení.

Stejný vzorec podle něj pokračuje i ve druhé kauze, která se týká zakázky Ministerstva vnitra na nové hasičské vrtulníky. Paukner uvádí, že do případu nově vstoupila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která podle něj prověřuje zakázku ministra vnitra Víta Rakušana na nákup vrtulníků od podnikatele Jaroslava Strnada. Připomíná, že prověřovaná část zakázky se podle něj pohybuje kolem 660 milionů korun, zatímco celý tendr dosahuje hodnoty přibližně 3,2 miliardy korun.


Významnou část svého komentáře věnuje také reakcím novinářů, kteří jeho práci v minulosti veřejně kritizovali. Připomíná například vyjádření novinářky Zdislavy Pokorné z Deníku N, která na síti X napsala, že řada jeho textů publikovaných na blogu Seznam Zprávy byla odstraněna jako zavádějící nebo nepravdivá. Jako příklad zmínila články týkající se Svazu moderní energetiky a dodala, že nemá čas zabývat se tím, co Thomas Paukner publikuje. „Ad Paukner a jeho zjištění. Řada jeho ‚zjištění‘ byla z blogu na Seznamu smazána, protože byla zavádějící a nepravdivá. Jde třeba o texty týkající se Svazu moderní energetiky. Pokud mě tady někdo vyzývá k tomu, abych se zabývala tím, co Paukner píše, mám dost své práce,“ napsala Zdislava Pokorná.

Paukner připomíná také vyjádření ředitele Deníku N Jána Simkaniče, který na síti X reagoval slovy, že je podle něj zajímavé sledovat, kdo na podobné praktiky nasedá a kdo z nich dělá velkou věc. Současně uvedl, že Paukner podle něj skončí stejně jako jiní před ním, které označil za konspirátory a šmejdy. „Je hezké sledovat, kdo na tyhle praktiky nasedá, kdo je roztleskává a kdo z toho dělá velkou věc. A není to nic překvapivého, obvyklí podezřelí. Paukner skončí stejně jako všichni ostatní před ním. Módní vlna pro konspirátory a šmejdy,“ napsal Ján Simkanič.


Na základě tohoto vývoje Paukner uzavírá, že skóre mezi rodící se platformou Paukner Media a „nezávislým“ Deníkem N je podle něj jasné – 2:0. Připomíná přitom také rozdílné finanční zázemí obou projektů. Zatímco Deník N podle něj hospodaří s rozpočtem 94 milionů korun ročně, jeho projekt Paukner Media funguje s výrazně menšími prostředky financovanými prostřednictvím platformy HeroHero. Právě tento kontrast podle něj ukazuje, že i malý investigativní projekt může přinášet témata, která následně začnou řešit české nebo evropské instituce.

V závěru se Thomas Paukner vrací k zakázce na hasičské vrtulníky a uvádí, že doufá, že se orgány budou zabývat také verdiktem hodnotící komise, jejím složením i tím, co označuje za propojení některých osob s rodinou Strnadových. Pokud by se tak podle něj nestalo, avizuje, že se této části případu bude věnovat ve svém dalším investigativním pátrání. „Pokud se nepodívají, podívám se na to já,“ uzavírá Thomas Paukner svůj komentář.