Bezpečnost moderního státu dnes není chápána pouze jako úkol armády, policie nebo dalších bezpečnostních složek. Současné bezpečnostní strategie České republiky i NATO stále více zdůrazňují, že odolnost země závisí také na připravenosti občanů, fungování samospráv, škol, zaměstnavatelů i dobrovolnických organizací. Dlouhodobé průzkumy SANEP však ukazují, že veřejnost se ve svém očekávání postupně vydává jiným směrem.

První reprezentativní průzkum agentury SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR byl realizován v roce 2017. Od roku 2022 probíhá každoroční série průzkumů, která umožňuje sledovat vývoj názorů veřejnosti ve srovnatelné podobě. Nejnovější průzkum se uskutečnil od 1. do 20. června 2026 metodou internetového dotazování CAWI na reprezentativním kvótním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let.

Od společné odpovědnosti k očekávání silnější role státu

V roce 2017 převažoval názor, že bezpečnost České republiky má zajišťovat stát ve spolupráci s občany. Tento model tehdy podporovalo 59,4 % respondentů. Pouze 27,7 % dotázaných se domnívalo, že by bezpečnost měly zajišťovat výhradně profesionální bezpečnostní složky.

Podobný výsledek přinesl i průzkum z roku 2022. Spolupráci státu s občany tehdy podporovalo dokonce 62,1 % respondentů, zatímco výhradní odpovědnost státu prostřednictvím bezpečnostních složek preferovalo 33,5 %.

Od roku 2023 však nastal výrazný obrat. Podpora společného modelu klesla na 50,5 %, zatímco podíl zastánců výhradní odpovědnosti profesionálních bezpečnostních složek vzrostl na 40,2 %.

V následujících letech se tento trend dále prohluboval. V roce 2024 již výhradní odpovědnost státu podporovalo 54,3 % respondentů a spolupráci s občany pouze 37,8 %. O rok později vzrostla podpora profesionálního modelu na 59,6 %, zatímco společný model klesl na 33,7 %.

Veřejnost stále více spoléhá na profesionální instituce

Výsledky průzkumu neukazují, že by občané odmítali bezpečnost jako důležitou hodnotu. Spíše naznačují, že v době války na Ukrajině, rostoucích geopolitických rizik, teroristických hrozeb i kybernetických útoků stále více očekávají, že hlavní odpovědnost převezmou profesionální instituce státu.


Vývoj veřejného mínění se vzdaluje konceptu odolné společnosti

Nejvýznamnějším zjištěním průzkumu není samotný růst důvěry v armádu, policii nebo další bezpečnostní složky. Mnohem podstatnější je skutečnost, že současně výrazně klesá podpora modelu založeného na partnerství státu a občanů.

Právě tento trend může představovat dlouhodobou výzvu. Současné bezpečnostní strategie České republiky, dokumenty NATO i zkušenosti řady demokratických zemí vycházejí z principu celospolečenské odolnosti (Whole-of-Society Approach). Jeho podstatou je, že stát sice koordinuje zvládání krizových situací, ale jejich úspěšné řešení závisí také na připravenosti občanů, samospráv, škol, spolků, zaměstnavatelů i dalších institucí.

Odolná společnost proto nevzniká pouze investicemi do armády nebo policie. Stejně důležitá je důvěra mezi občany a státem, schopnost spolupracovat, základní krizová připravenost obyvatel i ochota převzít svůj díl odpovědnosti.

Stát nejsou jen jeho instituce

Výsledky průzkumu mohou naznačovat, že se část veřejnosti postupně přestává vnímat jako aktivní součást systému zajišťování bezpečnosti a stále více očekává, že tuto odpovědnost převezme stát.


Právě proto dnes většina moderních bezpečnostních strategií usiluje o co nejužší propojení státu a společnosti. Cílem není přenášet odpovědnost ze státu na občany, ale vytvářet systém, v němž se obě strany vzájemně doplňují.

Důležité upozornění pro budoucnost

Výsledky průzkumu nepředstavují kritiku občanů ani profesionálních bezpečnostních složek. Jsou především cennou informací o tom, jak veřejnost dnes bezpečnost vnímá.

Zároveň ale představují důležitý signál pro tvůrce bezpečnostní politiky. Pokud se bude rozdíl mezi očekáváním veřejnosti a dlouhodobou strategií budování celospolečenské odolnosti dále prohlubovat, může se stát jedním z nejvýznamnějších úkolů příštích let obnovit vědomí, že bezpečnost není pouze službou poskytovanou státem, ale také společnou odpovědností celé společnosti.

Právě v tom spočívá jeden z hlavních principů moderní odolnosti. Čím silnější je propojení mezi státem a jeho občany, tím lépe je společnost připravena čelit krizím. A naopak – pokud se občané začnou vnímat pouze jako příjemci ochrany poskytované státem, může se celková odolnost země postupně oslabovat. Výsledky dlouhodobých průzkumů SANEP proto nepřinášejí jen statistický přehled veřejného mínění, ale také důležité podněty k zamyšlení nad tím, jak posilovat důvěru, spolupráci a připravenost celé společnosti.

Zdroje: 1. SANEP – Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova (reprezentativní průzkumy z let 2017, 2022, 2023, 2024, 2025 a 2026); 2. Bezpečnostní strategie České republiky (2023); 3. Koncepce přípravy občanů k obraně státu (POKOS) – Ministerstvo obrany ČR; 4. NATO – Resilience and Civil Preparedness; 5. NATO – Whole-of-Society Approach.