Svátek má: Svatoslav

Regiony

Velikost textu:

Za dívkou z hájovny a lukem z tisového dřeva na Dračí vrch

Za dívkou z hájovny a lukem z tisového dřeva na Dračí vrch

Pod Dračí skálou. Tak se jmenuje přírodní památka, která se nalézá nedaleko Mníšku. Vyskytuje se v ní ohrožený jehličnan – tis červený. Rezervací, která může být vhodným cílem nenáročného podzimního výletu, provází naučná stezka.

Pod Dračí skálou
22. října 2021 - 07:00

„Na tento výlet se lze vydat pohodlně hromadnou dopravou. Vlak či autobus vás zaveze do Krásné Studánky nebo do Mníšku – podle toho, jak dlouhý výlet chcete. V tuto dobu si užijete nádhernou cestu, lemovanou nejkrásnějšími barvami podzimních stromů,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Tisy se nachází asi 2,5 kilometru jihozápadně od obce Fojtka. Přírodní památka Pod Dračí skálou byla vyhlášena již v roce 1977. Na ploše necelého hektaru  zde bylo evidováno 537 tisů, z toho 467 semenáčků. Nejstarším exemplářům je asi 400 let. Naleziště je oploceno, vstup je umožněn po žebříku a vede jím naučná stezka Fojtecké tisy se 4 zastaveními. Informace na jednotlivých panelech jsou věnovány zejména tisům – jejich výskytu v rámci Česka, ekologickým nárokům i historii těchto stromů ve Fojtce.



Výhled z Dračího vrchu, na jehož vrcholu se nalézá kamenná mísa, je nádherný. Dřevo tisu je vhodné na výrobu luků, což se vztahuje k místní pověsti. Podle ní se zde usadil mohutný drak. Za to, že tkalce a další obyvatele nedalekých Kateřinek nechá na pokoji, od nich požadoval každý rok jednu pannu. O svátku Čarodějnic probíhalo na žulové skále strašlivé losování. Do kamenné mísy na vrcholu musel posel nasypat lístečky se jmény všech svobodných dívek z Kateřinek. Drak do kamenné mísy foukal tak dlouho, než v ní zůstalo jméno nešťastnice, která se následujícího dne měla stát jeho obětí.

Jednou padl los na dívku z hájovny, která marně čekala na návrat svého nápadníka z dalekých cest. Místo na svatbu ji však museli odvést ke skále. Na poslední chvíli, kdy se drak chystal oběť zahubit, přiběhl na vrchol dívčin milý. Napnul luk z tisového dřeva a přesným šípem proťal drakovo hrdlo. Ten svými pařáty ve smrtelné křeči rozdrtil mohutné žulové bloky, jejichž zbytky se dodnes válí po okolí. Po šťastném shledání byla svatba a od té doby se skále říkalo Dračí vrch.




Libereckénovinky.cz informoval Jan Mikulička, tiskový mluvčí Krajského úřadu Libereckého kraje.

(rp,libereckenovinky.cz,foto:lk)