Jde o absolutní výmysly o tom, jak přes nedávno zesnulého pana Kovarčíka, který se již nemůže bránit, prý chodily úplatky za amnestii. Prefabrikátoři této lži se ani nenamáhali s věrohodností nebo jakýmkoli svědectvím. Operují dokonce údajnými transakcemi, které měly proběhnout rok před amnestií. V takovém případě byly do obřího komplotu zataženy i stovky soudců, protože ti by museli zajistit, aby nikdo z dotyčných údajných zájemců o amnestii nebyl po dobu nejméně dalšího roku odsouzen.

Vyhlašovat amnestie je právem prezidenta republiky. Vyhlašoval ji až dosud každý prezident, kupříkladu Václav Havel ji vyhlásil čtyřikrát. Prezident se může rozhodnout ji nevyhlásit nebo ji vyhlásit podle svého uvážení. Prezident Václav Klaus do své jediné amnestie zahrnul případy (jejichž konkrétní seznam nikdo nemohl mít), které se vlekly více než osm let s vyloučením hrozící sazby nad 10 let. V právním státě má existovat právo na spravedlivý soud a tedy i na přiměřenou délku řízení. To, že někteří lidé u nás čekají na rozsudek či na osvobození deset i patnáct let, je nejen porušením práva na spravedlivý soud, ale i hrubým poškozením mnoha set lidí na celý život. Je velkou ostudou, že tato praxe asi nikomu nevadí, ale Václav Klaus dal svou amnestií najevo mj. i to, že se v této věci musí něco změnit. Je šokující, že za tento srozumitelný a argumenty podložený přístup se mu už třetím rokem dostává nejen spílání, ale také fantasmagorických obvinění i tohoto typu.

Pokud takové pomluvy šíří několik nenávistných či pomatených jednotlivců, lze to pochopit. Ochota, s jakou zvedají i tuto pomluvu některá naše média, je ale jen jejich smutnou ostudou.