Svátek má: Marina

Komentáře

Ladislav Jakl

politik a žurnalista

O čem rozhodujeme v komunálních volbách? O politice!

Jeden by řekl, že logicky spíše o komunálních tématech. O preferencích mezi lokálními zájmy. Ona podle toho vypadá i kampaň.


Volební strany ve městech podle hesel nelze rozlišit. Buď všichni hlásají, že chtějí přidat, zrychlit, makat, usilovat, pracovat, starat se. Nebo se předhánějí v plánech, jak co nejrychleji utratit peníze poplatníků za věci zbytné.


Ve městech menší velikosti se lidé navzájem znají. Proto se leckde volí i podle sympatií, zasloužené nebo nezasloužené pověsti, podle osobní politické historie. Ale i na městech, a nejen těch největších, lze vystopovat jasné politické kontury jednotlivých konkurenčních přístupů ke komunální problematice.

Někde je jasně patrné, že za veřejný statek a veřejný zájem jsou považovány i kratochvilné volnočasové aktivity jen malé části obyvatel, zpravidla té bohatší. A prostřednictvím veřejných prostředků těmito lidem platí zábavu a jiné potřeby všichni ostatní poplatníci. Touha navýšit příjmy a také výdaje bývá ohromná.

Funguje zde fenomén rozptýleného a koncentrovaného zájmu. Dobře organizované a dobře motivované zájmové skupiny si snadno skrze veřejné rozpočty ukojí z peněz té většiny, která není dost motivovaná a dost organizovaná, aby se mohla bránit. Případy konceptu komunální politiky, podle kterého se veřejné výdaje mají koncentrovat výhradně na jasně vymezitelné veřejné statky s jasnými pozitivními externalitami, tedy s přínosem obecného, neindividuálního charakteru, jsou dosti vzácné.

Jde o klasický spor přerozdělovací kolektivistické levice a spořivé a individualistické pravice. Není tedy pravdou, že u komunálních voleb nejde politiku, o míru přerozdělování, o míru omezování individuálních svobod, pohybu, životního způsobu, zacházení s majetkem. Jde. A jde u nich i o spor mezi ochránci osvědčených hodnot a s pokrokovými bořiteli všeho, na co bylo dosud spolehnutí.

V současné atmosféře vyhrocených velkých civilizačních témat jde víc než jindy i o dilemata globální, kontinentální, celospolečenská, u kterých se na první pohled zdá, že s komunálem nesouvisejí. Souvisejí. Propisují se často i do konkrétních střetů na radnicích u jednotlivých důležitých hlasování, ale hrají ještě jednu zásadní roli, kterou je dobré si právě dnes připomenout.

Moc hezky mi to napsal jeden nepoliticky žijící kamarád z města okresní velikosti. „Má volební strategie v letošních komunálních volbách je tahle. Je mi úplně fuk, jestli se u nás opraví tahle ulice, nebo tamta. Jestli se starej bazén opraví, nebo postaví novej tam, nebo jinde, nebo vůbec. Zásadní pro mne je válka na Ukrajině. Válka na Ukrajině sice není téma komunálních voleb, ale já podpořím subjekt, se kterým se na téma války na Ukrajině nejvíce shodnu, aby tento postupně v jakýchkoliv volbách rostl, a v těch příštích parlamentních měl tedy co největší sílu.“

Myslím, že to je úplně přesné. Pokud celou společností hýbají témata, jako je bruselská centralizace a unifikace, organizovaná masová imigrace a multikulturalismus, genderové záchvaty, boj s podnebím nebo zrovna horlivé úsilí udělat z jedné lokální války i válku naši a na vlastní kůži, není možné, aby se tahle témata nijak netýkala komunálního života, komunální politiky a komunálních voleb.

Nejen proto, že i na úrovni měst a městeček se někdy řeší rozhodnutí, která mají přesah i do celostátních dilemat, ale také – a především – se na od této základní úrovně odvíjí život a síla jednotlivých celostátních politických subjektů, politických stran a hnutí.


Při rozhodování, komu to o víkendu hodit, se nemáme nechat svést jen účelovými hesly aktivistických seskupení na jedno použití, ale snažit se vysledovat, kterou sílu, kterou myšlenku platnou celostátně podpoříme nebo oslabíme tím, že zvolíme nebo nezvolíme jejich komunální kandidátku.

Nejen kandidující subjekty budou po vyhlášení výsledků rozděleny na úspěšné a neúspěšné. Takto rozděleni budeme v jistém smyslu i my, voliči. A to podle toho, jestli nám to i u těchto zdánlivě nepolitických voleb bude myslet politicky, vy…        

Ladislav Jakl


Díky, že můžem míň platit

Díky, že můžem míň platit

Ladislav Jakl 

26.září 2026
Do boje za nedotknutelnost starých pořádků v Českém rozhlase a v České televizi se pustil projekt Proč míň. Mohutná kampaň na internetu, ale i prostřednictvím billboardů, transparentů a plakátů určitě není levná.

Petr Pavel čelí tlaku. Tehdy i nyní.

Petr Pavel čelí tlaku. Tehdy i nyní.

Ladislav Jakl 

12.září 2026
Státem zřízená média prý dnes čelí tlaku, který je obdobou vojenské invaze z roku 1968. Jen je ten dnešní tlak ve srovnání s tehdejším „plíživější“. Tvrdí to prezident republiky Petr Pavel. Tak se k tomu ještě vraťme.

Rozpočet a samopaly

Rozpočet a samopaly

Ladislav Jakl 

29.srpen 2026
Změnu systému financování erárních médií z poplatků na kapitolu rozpočtu přirovnal prezident republiky k obsazení budovy Československého rozhlasu sovětskými vojáky se samopaly 21. srpna roku 1968.

ALKOHOL - Všichni jsme Vojtěchovy děti

ALKOHOL - Všichni jsme Vojtěchovy děti

Ladislav Jakl 

1.srpen 2026
Jsme Vojtěchovy děti. My všichni. Tedy ne pouze děti svatého Vojtěcha, zakladatele Břevnovského kláštera, kde se dle tradice produkovalo pivo už před tisíci lety a kde dnes skvělá piva nabízí Břevnovský klášterní pivovar Benedict.

O čem se dnes budeme hádat?

O čem se dnes budeme hádat?

Ladislav Jakl 

6.červenec 2026
Je léto. Červenec. Občas letní slejvák, většinou ale vedro. Ale ani na to vedro není spolehnutí.

Že rozumí jen síle? Opravdu?

Že rozumí jen síle? Opravdu?

Ladislav Jakl 

23.květen 2026
Podle některých teorií vznikl zvyk vzájemného podávání si rukou z gesta, jak si potkavší se muži jeden druhému ukazovali, že v rukou nedrží zbraň. Aby se jeden druhého nebál a ze strachu pak neudělal nějakou blbost.

Měla by být česká koruna zakotvena v Ústavě jako měna České republiky?

Ano
transparent.gif transparent.gif
37%
Ne
transparent.gif transparent.gif
31%
Nevím / je mi to jedno
transparent.gif transparent.gif
32%