Na rozdíl od Německa a Rakouska u nás není možné seriózně používat k odhadu volebního výsledku průzkumů veřejného mínění uskutečňovaných jednotlivými „renomovanými“ agenturami.

Až na naprosté výjimky (agentura SANEP) v posledních čtyřech letech – sněmovní volby 2010, krajské volby 2010 a 1. kolo prezidentské volby – agentury pro výzkum veřejného mínění měly odhady tak diametrálně odlišné od konečné reality volebních výsledků, že to bylo do nebe volající. Takovéto odhady jsou jen součástí marketingu některých zavedených politických stran. Všichni, kdo českou politiku blíže sledují, to sice vědí, ale po každých volbách z posledních let jedou agentury dál, jakoby se nic nestalo. Anebo právě proto, že to určitým zájmovým a politickým skupinám vyhovuje.

Vyvozovat z výsledků průzkumů českých agentur seriózně odhady volebních výsledků se v podstatě nedá. S onou zmíněnou výjimkou. Pracovní metody, které jsou používané a obvyklé v západoevropských vyspělých demokraciích, v USA či Japonsku, jsou tedy u nás prakticky nepoužitelné.

Ze zkušenosti – a při pohledu na průniky celé řady průzkumů (s eliminací nejkřiklavějších rozdílů) – si nicméně dovoluji odhadnout, že levice necelé dva týdny před volbami mírně ztrácí a naopak dynamika některých pravicových formací (A. Babiš a T. Okamura) vzrůstá. Formace A. Babiše a T. Okamury společně deklarují odpor proti establishmentu, zavedeným parlamentním stranám, odpor k pravici a levici. A ono to zabírá podobně jako v roce 2010 s Věcmi veřejnými.

V závěru minulého týdne i B. Sobotka zřejmě pochopil, co reálně hrozí: tedy většinová koalice stran pravice, ANO 2011, TOP 09 a ODS. V záloze má pravice přitom ještě lidovce a Úsvit. Obě dvě tyto strany mají dnes vysokou šanci dostat se do sněmovny. Naopak, po sérii úděsných chyb zřejmě ztrácí svou velkou šanci propracovat se do sněmovny Zemanovci (vnitrostranické hádanice a čachry, s nimiž média láskyplně týdny seznamovala veřejnost). M. Zeman potřebuje pro své politické záměry SPOZ v příští sněmovně. Prezidentovo předvolební turné po krajích má nakopnout vadnoucí preference SPOZ a dotlačit tuto stranu do sněmovny. Byla a je to nepochybně správná strategie. Ta však dostala v posledním týdnu nemilosrdnou ránu. Aféra dcery M. Zemana, účastnící se podle bulvárů pornopárty, jej nepochybně lidsky silně zasáhla. Proto ostatně celá věc také vznikla, aby jej zasáhla. Dcera Kateřina je M. Zemanovi člověk zcela nejbližší. Z politické ofenzivy, ve které M. Zeman v posledních týdnech byl, se obratem dostal do defenzivy, pasivity. A pokud se nevzpamatuje a neobnoví okamžitě strategickou iniciativu, je věc SPOZ ztracena.

Ve dnech, kdy zmíněná aféra začínala, jsem byl v zahraničí (podobně ostatně jako M. Zeman). Mohl jsem tedy sledovat i relace zahraničního tisku v této věci. To, že aféru (videozáznam) nevyprodukoval server přece jen s omezenými možnostmi je zřejmé. A jaké má ten, kdo aféru spustil možnosti, ukazuje to, jak se „mu“ (jeho PR agentuře) podařilo hladce dostat informační materiál do významných západoevropských médií. Štáb M. Zemana zvolil ke zkomunikování celé záležitosti výjimečně špatnou strategii. I tato jeho reakce byla předvídatelná a předem zakalkulovaná do marketingového postupu těch, kdo aféru zorganizovali.

Volební kampaň nebo spíše čas do voleb ještě může přinést nějaká překvapení.

Zdá se, že nejdynamičtěji se vyvíjejícím politickým subjektem u nás momentálně je ANO 2011 A. Babiše. Tedy korporace, která je spíše firmou nežli politickou stranou. S vágním programem a bez osobností. Prostě Věci veřejné s finančními a mediálními možnostmi o dva řády vyššími. A. Babiš se přitom pohybuje v několikanásobném konfliktu zájmů. Zaměstnává či sponzoruje momentálně řadu svých kandidátů (kam se hrabe V. Bárta neblahé paměti). Předvolební inzerci ve významné části médií bude platit sám sobě. Halasně kritizuje státní vyžírandu posledních dvaceti let a přitom Agrofert a s ním spojené firmy byly v té době příjemci obřích dotací od státu.

A. Babiš rád hovoří o zhůvěřilém řízení veřejných financí. A je zajímavé, že se jej zatím nikdo nezeptal na obří úvěrovou angažovanost skupiny Agrofert.

Babišovi soupeři mají v současné době spíše starosti sami se sebou, nejsou schopní se věnovat ještě ANO 2011. Pokud „něco“ nepřeruší dynamiku růstu Babišovy strany, je tato korporace svého druhu schopna získat mezi 15 až 20% hlasů. A i když by někdo měl chuť a byl schopen spustit na A. Babiše nějakou aféru, média ji prostě utlumí. MFD a Lidové noviny Babiš vlastní, bakalomédia jsou s Babišem ve shodě, média M. Soukupa rovněž a ta další média dostávají tučnou inzerci… A od firem z Agrofertu půjde inzerce i po volbách. Anebo také ne.

Sociální demokracie ztratila v posledních třech týdnech dynamiku. Až na výjimky není schopna diktovat ve volební kampani témata, nemá strategickou iniciativu.

Co mě ovšem ještě teď šokuje, je, že si vedení ČSSD nechalo utéct k Babišovi americkou poradenskou agenturu pro vedení volební kampaně PSB. Ta byla u tří vítězných kampaní ČSSD v letech 2006-2010. A její přínos byl vynikající! PSB získala ve službách ČSSD detailní znalosti české politiky, vč. jejích nejvyšších pater a zejména pak ČSSD, vč. jejích slabin. Zbavit se takového pomocníka není vůbec moudré. Je to možná fatální chyba vedení ČSSD v této volební kampani.

Jakkoliv si přeji opak, obávám se, že výsledky voleb budou takové, že neumožní sestavení dlouhodobě stabilní vlády. Často zcela trapné výkony naprosté většiny aktérů v předvolebních debatách dávají tušit, že se žádná významná změna po volbách konat nebude. Zklamáni budeme všichni. Počínaje prezidentem až po obyčejné občany, na které stále větší měrou sedá beznaděj, že poměry nelze změnit k lepšímu.

Pokud levice nezíská ve volbách v nové sněmovně většinu, může sociální demokracie nicméně jako nejsilnější strana sestavovat jednobarevnou menšinovou vládu. Je ale otázka, jak dlouho by tato minoritní vláda byla schopna vládnout. Pokud tedy říjnové volby do sněmovny dopadnou skutečně politickým patem, do roka tu jsou nové mimořádné sněmovní volby.

Jiří Paroubek