Výsledkem byl nejen silný atak na peněženky občanů a firem z důvodu růstu cen pohonných hmot, ale také celkový skok v inflaci. Ceny pohonných hmot pak následně ovlivnily ceny v celém národním hospodářství počínaje energetikou, dopravou, potravinářským průmyslem, obchodem a tak dále. Připomínám, že v letech 2022 a 2023, tedy v souhrnu obou let se inflace u nás blížila 30% a možná tuto hranici i překročila. Byla jednou z nejvyšších v celé  EU. Oficiální čísla ČSÚ hovořila o souhrnu 25%.

 Nyní se Babišova vláda, po třech měsících regulace cen pohonných hmot, dostává do situace ne nepodobné té, ve které byla  před pár lety vláda Petra Fialy. Fialova vláda si zajistila  nezavedením regulace růstu cen nafty a benzínu značné dodatečné zdroje do státního rozpočtu. Babišova vláda o tyto zdroje v posledních třech měsících naopak pochopitelně přichází. Ale díky tomu drží inflaci na uzdě. A samozřejmě také, a to zejména oceňují čeští občané - řidiči, žádoucí stabilitu cen nafty a benzínu na prodejních stojanech PH. Totéž oceňují zcela nepochybně i firmy, které nakupují pohonné hmoty do svých  dopravních prostředků. V tomto týdnu Babišova vláda oznámila, že s regulací pohonných hmot končí. Charakteristické pro tuto situaci bylo, že velmi silně začal jásat nad tímto - podle mého názoru kontroverzním krokem Babišovy vlády - předseda ODS Kupka. Ten blouzní v rámci archaické hospodářské politiky laissez faire něco o potřebě návratu k volnému trhu. Je dobře, že se takto projevil. aby občané věděli, že za vlády ODS nebo  slepence stran antibabišovské koalice by bylo ještě hůř nežli nyní. Tedy poté, co Babišova vláda zruší touto nedělí počínaje regulaci cen benzínu a ropy.

Není to šťastné opatření i proto, že je uplatněno uprostřed dovolených.

Každý z nás, kdo vycestoval v posledních dnech a týdnech do zahraničí,  v okolních zemích, ať je to Německo, Rakousko anebo trochu vzdálenější Itálie a Francie, na vlastní peněžence poznal, že ceny pohonných hmot jsou podstatně vyšší nežli u nás. Měli jsme nyní jedny z nejnižších cen benzínu a nafty v celé Evropě vůbec. Nechápu, proč se tohoto instrumentu, tedy regulace cen, Babišova vláda tak náhle a lehce vzdává. Samozřejmě, že regulací unikají státnímu rozpočtu značné daňové výnosy. Ale přínosy v oblasti kontroly inflace, resp. držení inflace na uzdě, je podle mého názoru vyšší hodnotou pro stát a občany.

Nebo snad Babišova vláda nemá zájem na tom udržet inflaci v Česku na současných nízkých číslech? Ať je to, jak chce, považuji celou věc - tedy zrušení regulace benzínu a nafty - Babišovou vládou za její zatím největší politickou chybu. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že zasáhne bolestivě právě její stálý voličský elektorát (Možná proto ten Kupkův jásot). Nebo přesněji elektorát hnutí ANO a také SPD, tedy určitou část středněpříjmových a nízkopříjmových skupin českého obyvatelstva. Ti všichni se v příštích týdnech stanou obětí oligopolního cenového řádění velkých prodejních řetězců PH.

A očekávat, že skončí rychle konflikt kolem Hornuzského průlivu, je  málo pravděpodobně. Zdá se, že Peršané pochopili, že vlastně mají v rukou politický osud prezidenta Trumpa. Když nebude schopen uzavřít rychle konflikt s Íránem, nejspíš jeho strana prohraje začátkem listopadu volby do Senátu. A pak, po volebním vítězství Demokratů v kongresových volbách se stane prezident Trump štvanou zvěří. Pokusy o impeachment které sice budou neúspěšné ale dokonale paralyzují výkonnou moc ve Washingtonu. A to bude mít důsledky nejen na oblast perského zálivu ale celého světa. Obávám se, že ceny ropy a zemního plynu a tedy následně pohonných hmot, půjdou nahoru. To znamená, že ceny benzínu a nafty se můžou dostat v krátké době na hodnotu, kterou nyní dosahují v sousedních zemích, a ještě výše. Tedy na 50 až 70 Kč za litr. A to by byla politická katastrofa. Nemám zájem na tom, aby se rychle vrátila vláda pětikolky, či něčeho podobného.