Geniální čeští policisté překonávají samotného Jamese Bonda v jeho nejlepších dnech a vypátrali brilantně a excelentně lumpy, kteří úmyslně míchali smrtící nápoje.

Tyto zhovadilé lumpy je pochopitelně třeba ihned vystavit na pranýř veřejného mínění. Zhovadilost těch výtečníků je pochopitelně nesmírná a jejich zločin, jak se zdá, jasný.

Tak jasný, že může sloužit veřejnosti jako ventil, podobně jako tomu bylo v poválečném období, kdy komunistická bezpečnost tu a tam předhodila veřejnosti nějakého pěkného buržoazního „keťase“. A také před volbami se to „velkým“ stranám hodí…

Metanoloví zločinci mají na svědomí téměř tři desítky mrtvých. Lihoviny s jedem, které jsou mezi lidmi, jsou podobné časované bombě, a proto lze usuzovat, že číslo úmrtí není ještě konečné. A celá věc zdaleka není uzavřená. Ten vřed bude ve společnosti ještě dlouho mokvat.

Nicméně ani naše nejhlubší opovržení vůči metanolovým gangsterům by nás nemělo odvádět od obrovského problému, který jsme zjistili jen jaksi mimochodem. Prý až čtvrtina veškerého prodeje lihovin a destilátů u nás je pančovaná. Snad vyráběná z denaturáku čištěného savem. To rozum zůstává stát, co lidé u nás všechno vydrží. Pokud to tak je, jedná se o byznys, kde se rozdělují miliardy.

A také se nutně dostávám k jinému pohledu na policii a její činnost. Léta neviděla a neslyšela a nic nedělala. Dovolím si jednu, možná že ani ne tak odvážnou hypotézu. Samo podsvětí v tomto případě předhodilo policii idioty, kteří ohrozili jeho superbyznys. Viníci se našli, zapomeňte. To by ale znamenalo zapomenout nejen na miliardy špinavých peněz pocházejících z denaturáku a sava, ale také na pozoruhodnou neschopnost významných institucí státu.

Kromě policie se jedná ještě o celní správu, potravinářskou inspekci, ČOI, hygienickou službu atd. Ti všichni jaksi selhali. Bylo to díky tlaku zkorumpovaných politiků? Anebo v důsledku naprosté neschopnosti významné části státní správy?

Ale podobně jako ve výrobě a distribuci lihovin si organizovaný zločin a jeho pomocníci ve státní správě vedou nepochybně zdatně i v případě pašování cigaret, ale i třeba v případě hazardních her a možná třeba i v distribuci pohonných hmot.

Před volbami v květnu 2010 mě udivoval obrovský koordinovaný odpor vlivných skupin vůči mému angažmá v čele vlády. Pravda, šlápl jsem na kuří oko tu Bakalovi, pak zase borcům s ekologickou superzakázkou (jinak velmi kulantním podnikatelům) anebo potenciálním byznysmenům s církevním majetkem. Těm všem by mé eventuální premiérství zkomplikovalo krásné byznysy.

Ukazuje se ale, že tito superbyznysmeni nemají vůbec nic jistého. Jisté dnes nejsou ani církevní restituce, ba ani Bakala nemá ještě s byty OKD nic jistého (a na Pokorného – pokud jde o ČSSD – by neměl tolik sázet).

Z toho všeho logicky plyne, že se mohlo před volbami jednat o mnohem přízemnější zájmy. Někdo pořádek a fér hru prostě nepotřebuje. Nepotřebují ji ani výrobci a distributoři pančovaného chlastu, ani distributoři pašovaných cigaret, ba ani celý svět hazardu.

No, pořád to ale chci vidět jen jako pracovní hypotézu. Ale pokud je to blízké pravdě, pak měl Kubice ve své zprávě o prorůstání organizovaného zločinu do veřejné správy pravdu. Sice s šestiletým zpožděním a týká se to vlády, jejíž je členem, ale pak organizovaný zločin opravdu prorost až do nejvyšších pater české politiky.