Před více než čtyřmi tisíci lety měl sumerský vládce Gudea neobvyklý sen. Spatřil obrovskou okřídlenou postavu sahající od země k nebi, ženu se stříbrným pisátkem a další bytost, která na tabulku z drahocenného modrého kamene zakreslovala plán stavby.

Příběh se dochoval na dvou hliněných válcích popsaných klínovým písmem přibližně kolem roku 2120 př. n. l. Ještě pozoruhodnější je, že v pařížském Louvru dnes stojí Gudeova socha s vytesaným stavebním plánem na kolenou. Archeologové navíc odkryli pozůstatky chrámu, jehož výstavbu starověký text popisuje.

Gudea vládl sumerskému městskému státu Lagaš na území dnešního Iráku na konci 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jedním z jeho nejvýznamnějších projektů byla stavba chrámu E-ninnu, zasvěceného bohu Ningirsuovi ve městě Girsu.

Podle dochovaného vyprávění však rozhodnutí o stavbě nevzešlo pouze z panovníkovy vůle. Gudea popsal sen, ve kterém spatřil mohutnou postavu s křídly bájného ptáka Anzuda, jejíž tělo připomínalo nebe a zemi. Vedle ní stála žena se stříbrným pisátkem, která zkoumala tabulku s příznivými nebeskými znameními. Další postava držela tabulku z lapisu lazuli a zakreslovala na ni plán budoucího chrámu.


Nejpřekvapivější hmotný doklad pochází z francouzských vykopávek ve starověkém Girsu v letech 1877 až 1881. Archeologové zde nalezli dioritovou sochu sedícího Gudei, dnes známou jako Architekt s plánem. Měří 93 centimetrů a pochází přibližně z let 2120 až 2110 př. n. l.

Socha se dochovala bez hlavy, její nejcennější detail však zůstal zachován. Na panovníkových kolenou leží deska s vyrytým půdorysem stavebního areálu. Vedle výkresu jsou zobrazeny pisátko a měřicí pravítko se stupnicí. Plán zachycuje ohrazený prostor s členěnou obvodovou zdí a několika vstupy. Jde o jeden z mimořádně raných dokladů používání architektonických výkresů v Mezopotámii.

Nelze ovšem tvrdit, že kresba na soše přesně odpovídá podobě chrámu nalezeného archeology nebo že představuje doslovnou kopii údajného božského návrhu ze snu. Socha přesto dokládá, že už před více než čtyřmi tisíci lety používali sumerští stavitelé půdorysné plánování a měřicí pomůcky.


Dnes tak máme tři mimořádně cenná svědectví: starověký text o božském příkazu ke stavbě, sochu vládce s architektonickým plánem a skutečné pozůstatky chrámového komplexu. Nejde však o důkaz, že Sumerům předaly technické znalosti nadpřirozené bytosti. V tehdejší Mezopotámii bylo běžné představovat významné panovnické činy jako uskutečnění vůle bohů. Stavba chrámu byla náboženským úkonem i demonstrací politické moci.

Gudeův příběh je přesto mimořádný. Ukazuje společnost, která už před 4100 lety spojovala stavitelství, geometrii, písemné záznamy a náboženské představy do propracovaného systému. Vládce tvrdil, že pokyny ke stavbě dostal ve snu od bohů. My dnes můžeme číst jeho vyprávění, prohlížet si starověký stavební plán a zkoumat pozůstatky chrámu, který skutečně vznikl.



Zdroje: 1. University of Oxford – The Building of Ningirsu’s Temple, Gudea Cylinders A and B⁠; 2. Musée du Louvre – Gudea B, Architecte au plan⁠; 3. Musée du Louvre – Cylindre A de Gudea⁠; 4. British Museum – The Temple of Ningirsu: The Culture of the Sacred in Mesopotamia⁠