„Český průmysl je nyní v nejlepší kondici za celou dobu války na Ukrajině. Ukazatel podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v říjnu vykázal nejvýraznější zlepšení od února 2022, tedy právě od měsíce, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost S&P Global, vzrostl ze zářijových 53,5 na 55 bodů. Výsledek překonal očekávání všech analytiků, kteří podle agentury Bloomberg v konsensu – dle střední hodnoty odhadů – předpokládali pokles indexu na 53 bodů. Skutečnost ovšem dokonce překonala i nejoptimističtější z jedenácti analytických prognóz, která počítala s hodnotou 54 bodů,“ píše Kovanda.

Za mimořádně důležitou považuje také strukturu oživení. Nové zakázky rostou nejrychleji od února 2022, exportní objednávky dokonce od srpna 2021. Podle údajů zachycených indexem PMI se průmyslová aktivita zvyšuje jedenáctý měsíc v řadě a podniky nabírají zaměstnance nejrychleji od ledna 2022. Firmy zároveň rozšiřují výrobní kapacity a zvyšují nákupy vstupů nejvýrazněji od dubna 2022.


„To naznačuje, že tuzemští výrobci dokážou získávat zakázky i nad rámec oživení evropského průmyslu. Nelze vyloučit, že české podniky díky své konkurenceschopnosti přebírají část zakázek dražším západoevropským výrobcům,“ uvažuje Kovanda.

Příznivý výsledek indexu však podle ekonoma ještě nemusí znamenat okamžitý růst skutečného objemu průmyslové produkce. Očekává, že zářijová výroba meziměsíčně klesla a průmysl za celé třetí čtvrtletí vykázal mezikvartální pokles. Index PMI totiž zachycuje především směr změn podnikatelských podmínek, nikoli přímo množství vyrobeného zboží. Říjnové zlepšení proto může předznamenávat příznivější výsledky až v závěrečném čtvrtletí roku.


„Samotná čísla indexu nákupních manažerů tato rizika potvrzují. Ceny průmyslových vstupů rostly v říjnu nejrychleji za čtyři měsíce a ceny hotových výrobků nejvýrazněji za tři měsíce. Firmy upozorňují zejména na zdražování energií, dopravy a surovin. Zlepšující se poptávka přitom může podnikům usnadňovat přenášení vyšších nákladů na odběratele,“ upozorňuje ekonom.


Česká ekonomika se tak podle Kovandy dostává do nepříjemné kombinace oživující průmyslové aktivity a rostoucích cenových tlaků. Silnější výroba, export a zaměstnanost podporují hospodářský růst, vyšší inflace však může centrální banku přimět k dlouhodobějšímu udržování zvýšených úrokových sazeb.

„Po očekávaném listopadovém zvýšení základní sazby ČNB lze předpokládat její dlouhodobější stabilizaci na čtyřech procentech, byť finanční trhy zaceňují možnost jejího dalšího růstu až k pěti procentům, což však analytici považují za přehnané – a v podobném duchu se zatím vyjadřují také bankovní radní ČNB,“ uvádí hlavní analytik Trinity Bank.

Pro české domácnosti má podle Kovandy současný vývoj dvě stránky. Oživení průmyslu podporuje pracovní místa a příjmy, zatímco rostoucí cenové tlaky oddalují vyhlídku na levnější hypotéky. Pokud by se navíc naplnil výrazně přísnější scénář, který zaceňují finanční trhy, mohlo by financování bydlení dále zdražit.