Svátek má:
Alžběta
Byznys
Deutsche Bank pod tlakem. Uniklé spisy vedou i do Česka
Únik 15 milionů dokumentů odhaluje interní varování v Deutsche Bank. Česká stopa se týká pěti bank, podezření však nejsou důkazem viny.
Christian Sewing, generální ředitel Deutsche Bank
19.listopad 2026 - 05:22
Největší německá banka Deutsche Bank čelí rozsáhlé investigativní kauze, která znovu otevírá otázky účinnosti evropského finančního dohledu. Mezinárodní konsorcium novinářů zveřejnilo 17. listopadu výsledky vyšetřování založeného na více než 15 milionech uniklých interních dokumentů. Materiály popisují opakovaná varování před rizikovými klienty, podezřelými finančními transakcemi a obchodními vztahy s ruskými oligarchy. Podle investigace banka v některých případech pokračovala ve spolupráci navzdory upozorněním vlastních kontrolních útvarů. Zjištění mají přímou českou souvislost, protože dokumenty obsahují také hodnocení finančních toků pěti tuzemských bank.
Kauza Inside Deutsche Bank však otevírá mnohem zásadnější problém než možné historické pochybení jedné finanční instituce. Ukazuje, jak obtížné je prosazovat účinnou kontrolu mezinárodních finančních operací, pokud se požadavky na dodržování pravidel dostávají do konfliktu s obchodními zájmy. Deutsche Bank upozorňuje, že většina popisovaných případů pochází z minulosti a že v letech 2019 až 2025 investovala sedm miliard eur do kontrolních mechanismů. Samotná výše těchto investic však ještě nedokazuje jejich účinnost ani neodpovídá na otázku odpovědnosti vedení za dřívější rozhodnutí.
Investigativní projekt vznikl na základě dokumentů získaných od dvou informátorů. Více než 230 novinářů z přibližně padesáti médií analyzovalo interní e-maily, zápisy z jednání vedení, hodnocení rizikových klientů a hlášení o podezřelých transakcích. Na projektu se podílely Financial Times, Der Spiegel, Le Monde a další redakce. Českou republiku zastupovala investigace.cz. Podle zveřejněných materiálů Deutsche Bank opakovaně řešila případy, kdy její zaměstnanci upozorňovali na rizika praní peněz, korupce nebo porušování sankcí. Přesto v některých obchodních vztazích pokračovala. Zvláštní pozornost přitahují ruští podnikatelé a společnosti s vazbami na tamní politické a ekonomické prostředí.
Dokumenty podle zapojených médií ukazují, že banka usilovala o rozvoj části ruského podnikání až do invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Samotné obchodování s ruskými klienty přitom nebylo obecně nezákonné. Rozhodující je, zda banka dokázala identifikovat skutečné vlastníky prostředků, prověřovat podezřelé transakce a dodržovat tehdy platné sankce. Významná část investigace se týká také amerického finančníka Jeffreyho Epsteina. Podle Financial Times banka v roce 2019 podala jednadvacet hlášení o podezřelých aktivitách zahrnujících přibližně 3 200 plateb v celkové hodnotě 582 milionů dolarů. Tuto částku nelze označovat za prokazatelně vyprané peníze. Představuje objem transakcí zahrnutých do hlášení o podezřelých aktivitách. Rozsah těchto operací však vyvolává otázky, proč banka rizikový obchodní vztah neukončila dříve.
Závažné jsou také informace o přístupu vedení ke kontrolním mechanismům. Německá televize ZDF zveřejnila interní komunikaci z roku 2017, v níž si současný generální ředitel Christian Sewing stěžoval na negativní dopad přísného prověřování klientů na příjmy banky. Takové vyjádření samo o sobě neprokazuje porušení zákona. Dokládá však napětí mezi obchodními cíli a požadavky na kontrolu finančních rizik. Zvládání tohoto konfliktu patří mezi základní povinnosti bankovního vedení.
Deutsche Bank namítá, že zveřejněné případy jsou převážně historické a že příslušná pochybení již v minulosti řešila s regulátory. Agentura Reuters zároveň upozornila, že nemohla všechna obvinění nezávisle ověřit. Zásadní otázkou proto není pouze existence podezřelých transakcí. Rozhodující je, zda vedení banky respektovalo varování vlastních odborníků a zda dokázalo účinně zabránit tomu, aby obchodní výnosy převážily nad povinností dodržovat finanční pravidla.
Česká stopa. Pět bank v analýzách, tři omezené vztahy
Mimořádně důležitá je česká část investigace. Podle uniklých dokumentů Deutsche Bank v roce 2018 analyzovala finanční toky svých bankovních partnerů ve střední Evropě v souvislosti s riziky praní peněz pocházejících z Ruska a dalších zahraničních jurisdikcí. Její kontrolní útvary pracovaly s údaji přibližně o 1,8 milionu subjektů a 8,8 milionu transakcí. Výsledky upozornily na možné problémy spojené s klienty mimo Evropskou unii, netransparentními převody a společnostmi s obtížně zjistitelnými skutečnými vlastníky. Nejzávažnější interní výhrady se podle investigace týkaly České spořitelny, J&T Banky a PPF banky. Deutsche Bank následně v roce 2018 ukončila nebo omezila některé bankovní vztahy s těmito institucemi. Zde však vzniká podstatný rozpor mezi interní dokumentací německé banky a veřejným vysvětlením jejích českých partnerů.
V případě České spořitelny dokumenty popisují rizikové transakce zahraničních klientů. Analytici Deutsche Bank podle investigace identifikovali 37 rizikových klientů, jejichž platby ve třetím čtvrtletí roku 2018 přesáhly třináct milionů dolarů. Česká spořitelna tato zjištění interpretuje odlišně. Podle jejího mluvčího Filipa Hrubého to byla právě Spořitelna, která podezřelé účty identifikovala a na rizika Deutsche Bank upozornila. Změny ve zpracování plateb německá banka podle jejího vysvětlení zdůvodnila optimalizací provozu a jejich přesunem prostřednictvím mateřské skupiny Erste.
Také PPF banka odmítá důvody, které ukončení části spolupráce připisují uniklé dokumenty. Podle jejího vyjádření Deutsche Bank přestala poskytovat některé služby investičního bankovnictví kvůli nedostatečnému objemu obchodů. PPF banka zároveň zpochybnila tvrzení o existenci zvláštního oddělení zaměřeného na ruské klienty a zdůraznila dodržování zákonných kontrolních postupů. Podobná situace nastala u J&T Banky. Interní komunikace Deutsche Bank podle investigace uváděla jako důvod ukončení spolupráce rizika spojená s finančními toky zahraničních klientů. J&T Banka však prostřednictvím mluvčího Martina Tesaře uvedla, že německá instituce jí oznámila nízký počet zahraničních transakcí jako jediný důvod svého rozhodnutí. Současně zdůraznila, že v souvislosti s ruskými nerezidenty proti ní nebylo zahájeno žádné správní řízení kvůli porušení pravidel prevence praní peněz.
Analýzy Deutsche Bank se zabývaly také ČSOB a UniCredit Bank. U části jejich klientů interní dokumenty uváděly rizika spojená s možnými skořápkovými společnostmi. Podle dostupných informací však Deutsche Bank spolupráci s těmito institucemi neukončila. Obě banky upozornily na vlastní kontrolní mechanismy a povinnosti vyplývající z finanční regulace. Zároveň odmítly podrobně hodnotit dokumenty jiné instituce bez znalosti úplného kontextu a použité metodiky. Je nutné zdůraznit, že interní podezření Deutsche Bank sama o sobě neprokazují porušení zákona některou z uvedených českých bank. Rizikové hodnocení klienta nebo obchodního partnera není totožné se závěrem dozorového orgánu, správního řízení či soudu.
Přesto jde o zjištění, které si zaslouží další pozornost. Pokud jedna banka považuje určité finanční operace za natolik problematické, že omezí obchodní vztah, zatímco její partner uvádí odlišné důvody, je namístě prověřit, jak byly skutečné okolnosti vyhodnoceny. Bez přístupu k výsledkům případných dozorových kontrol však nelze určit, zda šlo o nedostatky v prevenci praní peněz, rozdílné interní hodnocení rizik, obchodní rozhodnutí nebo kombinaci těchto faktorů. Finanční analytický úřad přitom nemůže kvůli zákonné mlčenlivosti veřejně komentovat konkrétní případy. To omezuje možnosti nezávislého posouzení skutečných závěrů prověřování.
Podle údajů České národní banky získaných redakcí investigace.cz činil podíl vkladů nerezidentů na celkových klientských vkladech v českých bankách k červnu 2026 přibližně 3,3 procenta. Ve stejném období roku 2016 dosahoval 4,9 procenta. Samotný zahraniční původ vkladatele však není známkou finanční kriminality. Důležité je ověřování skutečných vlastníků, původu prostředků a účelu transakcí. Česká část kauzy proto nepředstavuje důkaz plošného selhání tuzemského bankovnictví. Otevírá však důležitou otázku, jak účinně funguje kontrola přeshraničních plateb a spolupráce českých a zahraničních dozorových orgánů.
Sedm miliard za kontroly. A další pokuta osm milionů eur
Deutsche Bank se proti interpretaci uniklých dokumentů ohradila a zdůraznila rozsáhlou modernizaci svého fungování. Podle oficiálního prohlášení investovala v letech 2019 až 2025 přibližně sedm miliard eur do posílení vnitřních kontrol, řízení rizik a bezpečnostních mechanismů. Banka současně oznámila, že dosavadní prověrky neodhalily narušení jejího současného informačního prostředí ani neoprávněný přístup k aktuálním přihlašovacím údajům nebo platebním datům klientů.
Z ekonomického hlediska přitom Deutsche Bank nevykazuje známky bezprostřední finanční krize. Za třetí čtvrtletí letošního roku dosáhla zisku po zdanění 1,9 miliardy eur a za prvních devět měsíců vykázala zisk 5,9 miliardy eur. Investoři však na novou kauzu reagovali výrazně. Akcie Deutsche Bank v úterý 17. listopadu ztratily šest procent, což představovalo největší jednodenní pokles za více než rok.
Závažnější otázkou než samotná burzovní ztráta je však účinnost vnitřních kontrol. A zde se objevuje další, tentokrát již potvrzené rozhodnutí německého regulátora. BaFin uložil Deutsche Bank 11. listopadu pokuty v celkové výši osm milionů eur za nedostatky při převodu klientů její dceřiné Postbank na společnou informační platformu. Podle dozorového orgánu banka v roce 2023 nezajistila dostatečně rychlé vyřizování zvýšeného množství klientských stížností a včasné převody majetkových účtů. Tento případ nesouvisí přímo s podezřeními z praní peněz popsanými v nové investigaci. Jde však o samostatně doložené organizační pochybení, za které regulátor již rozhodl o sankci. Deutsche Bank uvedla, že zjištěné problémy odstranila a rozhodnutí BaFin přijímá.
Nová pokuta tak připomíná, že problémy s kontrolou a organizací činnosti banky nelze posuzovat pouze podle historických dokumentů. Německý ministr financí Lars Klingbeil po zveřejnění investigace vyzval příslušné orgány k prověření zjištění a banku k transparentnímu vysvětlení přijatých opatření. BaFin zároveň uvedl, že od roku 2018 uskutečnil v souvislosti s Deutsche Bank šest šetření. Podle Reuters však bezprostředně po zveřejnění nových materiálů nebylo potvrzeno zahájení rozsáhlého nového vyšetřování všech popisovaných případů. Zde se otevírá otázka účinnosti evropského bankovního dohledu. Pokud finanční instituce disponuje rozsáhlými kontrolními útvary, investuje miliardy do jejich fungování a současně opakovaně čelí regulatorním problémům, nestačí pouze vykazovat počet provedených kontrol a vynaložených prostředků. Rozhodující je, zda vnitřní systémy dokážou včas odhalit skutečná rizika a zda vedení banky jejich závěry respektuje.
Do této situace vstupuje také nový evropský úřad pro boj proti praní peněz AMLA se sídlem ve Frankfurtu. V roce 2027 má vybrat až čtyřicet významných přeshraničně působících finančních institucí a skupin, nad nimiž od roku 2028 převezme přímý dohled. Jeho úkolem bude sjednocovat kontrolní postupy, posilovat spolupráci národních úřadů a zlepšovat schopnost odhalovat rizikové finanční operace napříč členskými státy. Ani vytvoření další evropské instituce však samo o sobě nezaručuje lepší výsledky. Pokud budou kontrolní systémy pouze shromažďovat informace, které se následně nepromítnou do konkrétních opatření, může se problém opakovat bez ohledu na počet regulátorů. Pro Českou republiku je podstatné zejména to, zda budou Česká národní banka, Finanční analytický úřad a jejich zahraniční partneři schopni dostatečně rychle sdílet informace a prověřovat podezřelé přeshraniční finanční operace.
Kauza Deutsche Bank zatím nepředstavuje konečné prokázání všech zveřejněných podezření. Zároveň však ukazuje, že důvěra ve finanční sektor nemůže být založena pouze na hospodářských výsledcích bank a objemu prostředků vynaložených na kontrolní systémy. Evropské bankovnictví nepotřebuje pouze další miliardy na regulaci a nové dozorové instituce. Potřebuje především prokázat, že kontrolní mechanismy skutečně fungují a že jejich závěry mají rozhodující váhu i tehdy, když se dostávají do konfliktu s obchodními zájmy. Pokud vedení bank neponese odpovědnost za účinnost vnitřních kontrol, mohou se podobné problémy opakovat bez ohledu na rozsah vynaložených prostředků.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: forbes)
Zdroje: 1. Financial Times – Únik více než 15 milionů dokumentů Deutsche Bank; 2. Reuters – Únik dokumentů a odpovědnost vedení Deutsche Bank; 3. Investigace.cz – Ruské peníze v českých bankách; 4. ZDF – Interní dokumenty odhalují problémy Deutsche Bank; 5. Financial Times – Podezřelé transakce spojené s Jeffreyem Epsteinem; 6. Deutsche Bank – Oficiální stanovisko k uniklým dokumentům; 7. AMLA – Evropský úřad pro boj proti praní peněz
KOMENTÁŘ: Petr Sak
Kurzy
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
Akcie
AVAST
![]() 206 | COLT CZ GROUP SE
![]() 606 |
ČEZ
![]() 878 | ERSTE GROUP BANK A
![]() 1254 |
KOFOLA CS
![]() 332 | KOMERČNÍ BANKA
![]() 814 |
MONETA MONEY BANK
![]() 115.4 | PHILIP MORRIS ČR A
![]() 16000 |
PHOTON ENERGY
![]() 33 | PILULKA LÉKÁRNY
![]() 154 |
VIG
![]() 774 | GEN DIGITAL
![]() 630 |
PRIMOCO UAV SE
![]() 890 | GEVORKYAN
![]() 256 |




























