Světové dluhopisové trhy procházejí výrazným přeceněním. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal 1. října až na 5,34 procenta, nejvýše od roku 2002. Francouzské desetileté dluhopisy se přiblížily pěti procentům, britské třicetileté dosáhly šestiprocentní hranice poprvé od roku 1998 a na mnohaletých maximech se pohybují také japonské výnosy.

Příčinou je kombinace vysokého zadlužení, rostoucích cen energií, obnovených inflačních tlaků a očekávání dalších zvýšení úrokových sazeb. Situaci dnes ještě zvýraznil Eurostat. Zářijová inflace v eurozóně vzrostla z 3,2 na 3,8 procenta, více než očekával trh. Vyšší výnosy přitom nezdražují pouze státní dluh. Postupně se promítají také do podnikových úvěrů, hypoték a ceny investic.

Amerika zvedá globální cenu kapitálu

Klíčový je vývoj ve Spojených státech. Desetiletý americký dluhopis patří k hlavním měřítkům ceny kapitálu ve světové ekonomice a jeho výnos během třetího čtvrtletí vzrostl téměř o 0,9 procentního bodu. Šlo o největší čtvrtletní nárůst v tomto století.

Spojené státy zároveň vstupují do období dražších peněz se státním dluhem přesahujícím 40 bilionů dolarů. Vyšší výnosy proto postupně zvyšují náklady na obsluhu dluhu, protože starší levnější závazky jsou při splatnosti nahrazovány novými, dražšími.


Další tlak vytváří energetický šok. Růst cen ropy a paliv zvyšuje inflační očekávání a nutí investory počítat s tím, že vysoké úrokové sazby mohou přetrvat déle. Americká centrální banka v září zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu, poprvé od roku 2023.

Francie ukazuje evropský problém

Evropským varováním je především Francie. Výnos jejích desetiletých státních dluhopisů vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2002 a přiblížil se pěti procentům. Země přitom hospodaří s rozpočtovým deficitem kolem pěti procent HDP a Evropská komise předpokládala pro letošní rok schodek přibližně 5,1 procenta HDP.

Vyšší cena financování tak přichází ve chvíli, kdy Paříž potřebuje veřejné finance konsolidovat a současně čelí vysokým výdajům na sociální systém, obranu i energetiku. Investoři proto za držení francouzského dluhu požadují výrazně vyšší rizikovou přirážku než u německých dluhopisů.


Francie není jediná. Britské třicetileté výnosy dosáhly šesti procent, nejvýše od roku 1998, a mnohaletá maxima zaznamenalo také Japonsko. Globální růst výnosů tak není izolovaným problémem jediné země, ale širší změnou podmínek, za kterých si vlády půjčují.

Vyšší výnosy zužují prostor vlád

Mezinárodní měnový fond zatím nevidí známky nefunkčnosti dluhopisových trhů. Současná situace tedy není klasickou finanční krizí. Její dlouhodobý dopad však může být zásadní. Podle údajů citovaných Reuters překročily úrokové platby z vládních dluhopisů ve vyspělých ekonomikách za posledních dvanáct měsíců 3,3 bilionu dolarů.


Pro Českou republiku je vývoj významný i bez členství v eurozóně. Český stát, banky ani firmy se nepohybují mimo světové finanční trhy. Vyšší výnosy amerických a evropských dluhopisů zvyšují požadovanou návratnost kapitálu obecně a mohou ovlivňovat cenu českého financování. Dražší peníze zároveň mohou tlumit německou a další evropské ekonomiky, na jejichž poptávce závisí podstatná část českého průmyslu.

Dluhopisové trhy proto vysílají důležitý signál. Období, kdy mohly státy zvyšovat zadlužení za mimořádně nízkých sazeb, skončilo. Pokud zůstanou inflace, energetické náklady a rozpočtové deficity zvýšené, vlády budou muset stále více počítat nejen s tím, kolik chtějí utratit, ale také s cenou, za kterou jsou jim investoři ještě ochotni půjčit.



Zdroje: 1. Reuters – Global bond rout deepens, pushes US Treasury yields to 24-year peak⁠; 2. Why are world bond markets selling off again?⁠; 3. Reuters – Euro zone inflation surges, keeping pressure on ECB to hike⁠; 4. EU – Doporučení Rady k hospodářské a rozpočtové politice Francie⁠