Motoristé začínají připomínat politickou stranu, jejíž nejvýznamnější představitelé vystupují každý sám za sebe a teprve následně hledají společný postup. Rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o návratu ruských hokejových reprezentací odhalilo problém, který je podstatně závažnější než samotný spor o účast sportovců. Ministr pro sport Boris Šťastný zaslal oficiální protest, ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka připustil možnost startu ruských juniorek a Filip Turek jejich návrat veřejně obhajoval. Přestože se jejich postoje v některých bodech překrývají, způsob vystupování vyvolává otázku, zda Motoristé vůbec dokážou předem sjednotit politický postup. Pro vládní stranu, jejíž představitelé rozhodují o zahraničních vztazích a dalších významných oblastech státní politiky, je to varovný signál.

Ministr pro sport Boris Šťastný reagoval na rozhodnutí CAS důrazným protestem. Odmítl návrat ruských reprezentací pod státními symboly v době pokračující války proti Ukrajině a obrátil se na představitele mezinárodního i českého hokeje. Současně však připustil, že ruští sportovci by za určitých podmínek mohli soutěžit v neutrálním postavení. Upozornil také na možné důsledky nerespektování arbitrážního rozhodnutí pro český hokej.

Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka zvolil odlišný tón. Účast ruských juniorek na lednovém mistrovství světa v Ostravě předem neodmítl. Podle něj není správné automaticky vylučovat mladé sportovce kvůli politickým rozhodnutím jejich země. Současně odmítl používání ruské hymny. Do diskuse následně vstoupil Filip Turek. V nedělní Partii Terezie Tománkové podpořil možnost návratu ruských sportovců na základě rozhodnutí arbitráže. Šťastného protest označil za jeho legitimní osobní postoj.


Nabízí se otázka, zda taková jednání neměla předcházet zásadním veřejným prohlášením a oficiálním krokům. Není doloženo, že by představitelé Motoristů spolu nekomunikovali. Je však zřejmé, že veřejnosti dosud nepředložili jedno srozumitelné politické stanovisko.

Předseda strany musí řídit politiku, ne pouze komentovat kolegy

Petr Macinka není pouze jedním z představitelů Motoristů. Je jejich předsedou a současně ministrem zahraničních věcí. Z obou funkcí vyplývá odpovědnost za politickou koordinaci a předvídatelné vystupování strany. Motoristé přitom nejsou opozičním uskupením, jehož politici mohou bez větších důsledků veřejně rozvíjet vlastní názory. Jsou součástí vlády a jejich představitelé vykonávají pravomoci státu.

Rozhodnutí CAS navíc není jen sportovní záležitostí. Dotýká se mezinárodních závazků českého hokeje, dosavadních vládních omezení účasti ruských sportovců, bezpečnosti mezinárodních soutěží i případného vstupu ruských reprezentantů na české území. Proto by měl být postup příslušných ministrů koordinovaný ještě před veřejnými prohlášeními. Pokud jeden člen vlády protestuje proti mezinárodnímu rozhodnutí a další teprve oznamuje, že s ním bude hledat společné řešení, nepůsobí to jako přesvědčivý způsob řízení citlivé zahraničněpolitické otázky.


Zvláštní roli má Filip Turek. Není předsedou Motoristů, přesto patří k jejich nejviditelnějším politickým osobnostem. Jeho vystoupení proto veřejnost přirozeně vnímá jako významné vyjádření strany, nikoli pouze soukromý komentář. Pokud má být Turek samostatným politickým hlasem, je to jeho právo. Vedení Motoristů však musí jasně vysvětlovat, kdy prezentuje vlastní názor a kdy stanovisko strany. Jinak vzniká prostředí, v němž veřejnost obtížně rozlišuje, kdo vlastně Motoristy zastupuje.

Hokej je jen první zkouškou. Co přijde při vážnější krizi?

Největším problémem není samotná rozdílnost názorů. Demokratická politická strana nemusí být organizací, v níž všichni opakují stanovisko předsedy. Vnitřní diskuse je přirozená a potřebná. Problém vzniká tehdy, když se rozdílné důrazy přenášejí do veřejného vystupování členů vlády, aniž je zřejmé, jaký postup je společně dohodnutý.

V případě ruských hokejistů se přitom nejedná o situaci, kterou lze vyřešit pouhým politickým gestem. Mezinárodní hokejová federace IIHF oznámila, že rozhodnutí CAS hodlá respektovat, přestože s ním nesouhlasí. Český hokej tak musí zvažovat své mezinárodní povinnosti a možné sankce. Současně existuje české vládní usnesení o omezení účasti ruských a běloruských sportovců na soutěžích v České republice. Jeho další uplatňování nebo případná změna vyžaduje koordinovaný postup vlády.


Motoristé navíc nejsou jedinou součástí vlády. Jejich postup musí být slučitelný také s postoji ANO a SPD, jejichž představitelé se k návratu ruských sportovců rovněž vyjadřují rozdílně. O to důležitější je, aby alespoň samotní Motoristé dokázali předložit jasné stanovisko. Pokud se nedokážou přesvědčivě sjednotit v otázce mezinárodního hokeje, nabízí se nepříjemná otázka, jak budou postupovat při skutečně závažných zahraničněpolitických, bezpečnostních nebo hospodářských rozhodnutích.

Motoristé nepotřebují další individuální prohlášení svých nejviditelnějších politiků. Potřebují jasné vedení, odpovědnost a schopnost formulovat společnou politiku ještě předtím, než jejich ministři začnou jednat navenek. Za tuto schopnost odpovídá především Petr Macinka. Jako předseda strany nemůže být pouze jedním ze tří hlasů, které veřejnosti vysvětlují různé stránky téhož problému.

Rozhodnutí CAS nakonec nebude největší zkouškou Motoristů. Tou bude, zda dokážou přestat působit jako soubor výrazných jednotlivců a začnou vystupovat jako politicky řízená vládní strana. Pokud to nedokážou, nebude jejich největším problémem návrat ruských hokejistů. Bude jím pochybnost, zda jsou schopni společně a odpovědně vykonávat vládní moc.