Lékař a poslanec ANO Jiří Mašek se ostře pustil do politiků STAN kvůli jejich komunikaci o migraci. Terčem jeho kritiky jsou především bývalý ministr vnitra Vít Rakušan a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Mašek jejich výroky o evropském migračním paktu a později o migrační krizi ve španělské Ceutě spojuje do jednoho obrazu. Podle něj se opakuje stejný způsob politické komunikace, při němž se veřejnosti nabídne především nejpříznivější a nejvíce uklidňující část skutečnosti. „Dvořák, Rakušan, potažmo celý STAN a migrace. Myslím, že tenhle status hovoří za všechno. Zlehčovat, bagatelizovat, uklidňovat veřejnost a vysvětlovat lidem, že to vlastně není takový problém. V tom jsou tihle dva STANaři opravdu mistři. A pak přijde realita a člověk jen kouká, jak daleko je to od jejich politických řečí,“ napsal na sociální síti Facebook Mašek.

Ještě před současnou debatou o Ceutě se vrací k evropskému migračnímu paktu a k tomu, jak jej v Česku prezentoval Rakušan. Připomíná především spor o povinné relokace, evropskou solidaritu a okolnosti jednání v Lucemburku. „Pamatujete ještě na migrační pakt, jak byl schválen a následně komentován? Mimochodem migrační pakt Rakušan schválil v Lucemburku dokonce bez předjednání na vládě a nahradil to výmluvou, že si před schválením z místa jednání telefonoval s Fialou, a to přece stačí. Kocourkov? Ne, tehdejší Fialovo Česko,“ pokračuje poslanec.


Právě způsob, jakým jsou podobné věci prezentovány veřejnosti, poslance podle jeho slov vytáčí. „Přesně tenhle způsob politické komunikace mě vytáčí. Neříct pravdu, ale vybrat tu část skutečnosti, která zní nejlépe, a tu nepříjemnou část schovat někam do poznámky pod čarou,“ shrnuje svou výhradu.


Od Rakušana pak přechází k Martinu Dvořákovi a jeho reakci na mimořádný migrační nápor v Ceutě. Dvořák 1. srpna komentoval události slovy: „Když se v debatě pletou světadíly, je dobré vrátit diskusi na mapu. A taky k faktům. Ceuta je v Africe a včerejší ‚migrační krize‘ skončila během pár hodin dobrovolným návratem migrantů do Maroka.“

Právě uvozovek kolem slov „migrační krize“ si Mašek všímá. Dvořákovo tehdejší hodnocení staví proti tomu, jak situace v Ceutě vypadala o několik týdnů později. „Všimněte si už těch uvozovek kolem slov ‚migrační krize‘. Pár hodin, a migranti se dobrovolně vrátili do Maroka, hotovo, vyřešeno. Tak co zase všichni blázníte?“ reaguje Mašek.

Do Ceuty při mimořádném náporu pronikly nebo se o vstup pokusily desítky tisíc lidí z Maroka. Ani v dalších týdnech však situace nebyla uzavřena. Hovořilo se o tisících migrantů, kteří na území stále zůstávali, dění provázely střety a policejní zásahy a španělská vláda se později obrátila na evropské instituce a agentury s žádostí o pomoc. Madrid požádal o podporu Frontexu, Europolu i Agentury Evropské unie pro otázky azylu.


Rakušanovy výroky o relokacích, debatu o české „výjimce“ a Dvořákovo hodnocení Ceuty Mašek skládá do jednoho obrazu komunikace STAN o migraci. „A právě tohle mi na politicích STAN vadí. Opakující se způsob komunikace: vezme se nejpříznivější možný výklad situace, zdůrazní se uklidňující část a člověk má pomalu pocit, že problém existuje hlavně v hlavách těch, kteří na něj upozorňují,“ píše.

V závěru Mašek všechny tři příklady staví přímo vedle sebe. „Povinné relokace? Nebudou. Jen máme povinnou solidaritu. Česká výjimka? Máme ji. Jen není automatická ani navždy. Ceuta? ‚Migrační krize‘ skončila za pár hodin. Jen tam podle médií zůstávají tisíce nelegálních migrantů a policie střílí do vzduchu. Myslím, že tohle je STAN v kostce,“ shrnuje poslanec.

„Realitu nezměníte tím, že ji zabalíte do hezkých slov, správně zvolených formulací a uvozovek kolem slov ‚migrační krize‘. Protože realita má jednu dost nepříjemnou vlastnost: dříve nebo později vás dožene. A pak jsou všechny ty politické kecy úplně… víte k čemu,“ uzavřel Mašek svůj komentář.