Svátek má:
Kristián
Komentáře
Petr Sak
vědecký pracovníkTřídní boj v lidské evoluci (2)
Zlaté tele, třídní boj a člověk, vize Ježíše, Marxe a buddhizmuNejvětší diferenciace v lidské populaci je mezi lidmi, jejichž život obsahuje dimenzi vnitřního života obsahující duchovní a mravní hodnoty a lidmi duchovně prázdnými, pachtícími se za Zlatým teletem, uspokojováním biologických potřeb a svého ega. Vnitřní prázdnota usnadňuje přebírání jakýchkoliv ideologií, dokonce i zcela protikladných, jako je tomu u komunistických antikomunistů. Transformací zvířecího pudu je u lidí pud vlastnit, symbolicky Zlaté tele.
Tak jako jsou planety a hvězdy součástí galaxie, sociální jevy a procesy jsou součástí obecnějších sociálních jevů a procesů a v nich se také utvářejí a mají svou historii. Také třídní boj vznikal v rámci obecnějšího procesu orientace lidstva na Zlaté tele a opačného procesu lidské evoluce na spirituální vývoj člověka.
Odlišnost obou procesů je pozorovatelná na směru vývoje a oblastí pokroku. Zatímco vývoj v oblastí Zlatého telete směřuje od člověka na hmotný svět a výsledky jsou parametry hmotného světa, majetek, moc a sláva (vip, celebrita); a tyto atributy jsou provázeny soupeřením, krádežemi, podvody, boji, loupežemi, násilím, válkami, korupcí, druhý proces jde opačným směrem do nitra člověka a výsledky se měří v takových kategoriích jako je rozpouštění ega a jeho atributy jsou provázeny spoluprací, empatií, solidaritou.
I když tak vyhraněnou podobu, že mohl být teoreticky reflektován v teorii třídního boje, dostal tento sociální jev až v 19. století, Karel Marx rozpoznal jeho stopy v lidské historii a úvodem v Manifestu komunistické strany píše: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“
Zlaté tele je od biblických dob symbolem orientace na materiální stránku bytí a z ní odvozených hodnot, na regresi protikladnou a antagonistickou, duchovnímu vývoji a duchovnímu životu.
V biblickém příběhu Mojžíš odchází od židovského kmene na horu Oreb, aby přinesl Logos, Boží řád, implikativní řád přírody. Židé však za nepřítomnosti Mojžíše roztaví zlaté šperky, odlijí si Zlaté tele, svého kmenového bůžka. Odmítnou Logos, transcendentní řád bytí přinášený Mojžíšem a promítnou své ego do „Zlatého telete“, kterému se v pokleslé idolatrii klaní.
Rituálním jazykem současnosti, kterým je celebrována mše „Zlatého telete“, je jazyk neodarwinismu, neoliberalismu, tržní ekonomiky bez přívlastků a “neocons“. Ve společnosti s dominantní hodnotou Zlaté tele má tato hodnota ontickou funkci vůči celku společnosti, která je od Zlatého telete odvozena. Ke Zlatému teleti je komplementární uspořádání společenských vztahů na hegelovském principu „Pán a rab“. Toto uspořádání systémově zajišťuje parazitování na společnosti (rabové), vládnoucí elitou (pán).
Karel Marx svým učením reaguje na situaci, kdy nejen jedinec si vybral dle Ježíšovy křižovatky majetek, ale majetek si jako modlu, Zlaté tele vybraly celé společnosti, celá západní civilizace. Stav po pohrdnutí Bohem nazývá odcizením své podstatě (Marx, 1961), což je jinou terminologií odcizením Bohu v člověku. Své pojetí odcizení publikoval Karel Marx v Ekonomicko-filozofických rukopisech v roce 1844 v necelých třiceti letech, dokonce tedy v ještě mladším věku, než své poselství vydal mladý Ježíš (Sak, 2025).
líčové při získávání Zlatého telete je využívání druhých lidí pro vlastní obohacení. Ztotožnění se Zlatým teletem vede v individuální dimenzi ke krádežím, loupežím, vraždám, vydírání, korupci, tunelování, v civilizační dimenzi k válkám, kolonializmu, otrokářství, kapitalizmu (včetně nacizmu), genocidě, (holocaust, Gaza).
G. W. F. Hegel tento vztah charakterizuje modelem Pán a rab, který se táhne lidskou historií, lidskou evolucí a jeho vyvrcholením je kapitalizmus s vykořisťováním a parazitizmem.
Třídní boj, i když tak není explicitně definován, je součástí obecnějšího civilizačního směřování symbolizovaném modelem Pán a rab. Jedná se o regresivní zvířecí pud modifikovaný do touhy po Zlatem teleti, v konfliktu se spirituálním puzením do vyšší evoluční dimenze. Touha po Zlatém teleti a transcendentní potřeba člověka představují klíčový evoluční střet lidské civilizace. Tento základní střet lidské civilizace lidem všech kultur a ras geniálně odkryl Ježíš, jak ukazuje Nový zákon. Je s podivem, že Nový zákon necenzurovali a není zakázán, tak jako propagace komunistických ideálů.
Mladík se chtěl k Ježíši připojit a ptal se, co má udělat. Ježíš mu odpověděl: „Chceš –li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne“. Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku. Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.“
„Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu“ (Matouš 19: 21-24).
Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.“ (Matouš 19: 21-24.) Modelově, v širší dimenzi jako ozvěnu budoucnosti, nacházíme třídní boj jako součást konfliktu sil Zlatého telete a evolučního progresu symbolicky v Novém zákoně. „Když Ježíš přišel do chrámu, uviděl tam obchodníky. Vydělávali si peníze přímo v Jehovově domě! To Ježíše rozzlobilo. Směnárníkům převrátil stoly a vysypal jim peníze na zem. „Nedělejte z domu mého Otce tržiště“ (Jan 2: 16).
Biblický konflikt mezi silami Zlatého telete a evolučním progresem se dále vyhraňoval. Po tom, co Ježíš pronesl, že nelze sloužit dvěma pánům, majetku (Zlatému teleti) a Bohu, se uvedly do pohybu síly „třídního boje“. Sanhedrin (židovská velerada), reprezentant Zlatého telete, zmanipuloval dav a římskou politickou elitu, stejně jako v současnosti, a nebezpečný protivník Zlatého telete byl ukřižován. Ježíš na kříži je nad historií čnící symbol třídního boje a konfliktu evoluce.
Podobná událost se odehrála mnohem dříve ve čtrnáctém století př. n. l. v Egyptě. Faraón Achnaton usiloval o společenskou a spirituální změnu, která byla zcela potlačena silami regrese. Síly regrese sice Achnatona neukřižovali, ale po jeho smrti ho vymazali ze společenského vědomí a z historie.
Postupně se síly Zlatého telete zmocnily poselství Ježíše a pro jeho kontrolu kodifikovaly na nikajském koncilu Nový zákon a zavrhly jako kacířská některá evangelia a další texty. Zavržena byla gnose i esejci. Jako náboženský regulátor a nositel ideologické moci a z ní odvozených dalších druhů moci: ekonomické, vojenské, politické, kulturní, právní byla vybudována církev, která měla pod kontrolou šíření a interpretaci Ježíšova poselství. Ježíšovo poselství místo aby církev využívala ke spirituálnímu povznesení člověka, zneužila k ovládání lidstva. Kdo se pokoušel o návrat k autentickému Ježíšovu poselství, byl tvrdě pronásledován, viz Jan Hus a husité. Katolická církev se stala ideologickým a politickým garantem civilizační orientace na Zlaté tele a na kapitalizmus.
I dva tisíce let po vyhnání kupců a směnárníků z chrámu, v devadesátých letech, kdy česká společnost s velkou euforií žila kapitalistickým Zlatým teletem, kardinál Miloslav Vlk v interaktivním rozhlasovém pořadu „Doteky víry“ kritizoval Ježíše za jeho chování v chrámu. Naznačil tím, na jaké straně biblického konfliktu církev stojí.
Marxizmus nenavazuje a neprotíná se pouze s poselstvím Ježíše, ale také s buddhizmem. Současný reprezentant buddhizmu Dalajlama celoživotně inklinuje k marxizmu. V minulých letech se také opakovaně prohlásil za socialistu. Ve slavné přednášce na univerzitě v Kalkatě 13. ledna 2015 tibetský duchovní vůdce opět připomněl, že pokud jde o společensko-ekonomické uspořádání, je stále přesvědčeným marxistou. V této přednášce prohlásil: „Marxizmus má morální etiku, zatímco kapitalizmus je pouze honbou za ziskem. Ekonomický systém marxizmu je založen na morálních principech, zatímco kapitalizmus se zabývá pouze ziskem a profitabilitou. Marxizmus spočívá na distribuci bohatství na základě rovnosti, stará se o osud znevýhodněných a potřebných a o ty, kteří jsou vykořisťováni menšinou společnosti.“
Návaznost marxizmu na nejvýznamnější duchovní proudy lidstva, autentické křesťanství a buddhizmus, včleňují marxizmus do linie usilování o evoluční vývoj lidstva. Podstata těchto proudů; autentické křesťanství, buddhizmus a marxizmus je pro ty, kteří nezůstanou dogmaticky na povrchu těchto systémů, blízká a koherentní.
Přechod lidstva na vyšší fázi evoluce probíhá těžce a charakteristická je opakovaná regrese na nižší vývojovou fázi. Dokonce to můžeme vidět i u církve, která se označuje za nositele poselství Ježíše, který patří k hlavním světlonošům přechodu lidstva na vyšší vývojovou úroveň. Církev je v situaci mladíka, který odešel od Ježíše, protože měl mnoho majetku. To je regrese církve od Ježíšova poselství k „Zlatému teleti“.
Podobně jako církev jsou výrazným národním subjektem ve střetu regrese a pokroku Židé. Část Židů v čele s Ježíšem byla na hrotu evolučního vývoje, zatímco jiná část v čele se sanhedrinem byla v čele regrese a Zlatého telete. Tyto trendy se u Židů v obou směrech projevují i v současnosti, a i v historii občas vytryskla z židovského národního spirituálního vědomí jiskra prosvětlující většinové tíhnutí ke Zlatému teleti. Reprezentantem této části židovského tíhnutí překonávající úroveň Zlatého telete je Karel Marx, který se formoval v židovském intelektuálním prostředí s orientací na socialismus. V redakci Rheinische Zeitung ho s komunistickými idejemi seznamoval Moses Hess.
Vrcholné myšlenky Karla Marxe jsou v souladu s Ježíšem , jen jsou u obou vyjadřovány odlišně slovníkem dané doby a v kontextu současné kultury. Analýzy, teorie a vize Karla Marxe jsou známy pod obecným označením marxizmus. Intelektuálové a revolucionáři se s ním seznamovali od poloviny 19. století a postupně se stával ideovým nástrojem společenského a politického hnutí. Marxizmus definuje konkrétní společenské uspořádání jako společensko ekonomickou formaci, kterou charakterizují specifické společenské vztahy. Po vyčerpání vývojového potenciálu společensko ekonomická formace přechází na vyšší vývojovou fázi. Po kapitalizmu má nastoupit socializmus a po něm komunizmus.
Stejně jako většina Židů nepochopila Ježíše a chtěla jeho ukřižování, tak většina nepochopila ideály a vize K. Marxe. A stejně jako církev zdeformovala poselství Ježíše, tak komunistické strany zdeformovaly vize K. Marxe.
Petr Sak
|
|
|
|
|
KOMENTÁŘ: Jan Campbell













