V hustých deštných lesích východní Austrálie žije pták, kterého je mnohem snazší slyšet než spatřit. Dokáže přesně napodobovat hlasy jiných druhů a při námluvách předvádí neobvyklé vystoupení. Zpívá, pohybuje ocasními pery a zároveň roztřásá okolní liány do rytmu vydávaných zvuků.

Lyrochvost Albertův (Menura alberti) patří mezi dva žijící druhy lyrochvostů. Dorůstá délky přibližně 75 až 90 centimetrů včetně ocasu a váží kolem jednoho kilogramu. Přestože velikostí připomíná bažanta, patří mezi pěvce. Žije pouze v malé oblasti na hranici australských států Queensland a Nový Jižní Wales, kde obývá vlhké subtropické lesy.

Samci využívají k námluvám vybraná místa v lesním podrostu. Vyhledávají spleti lián, větviček a nízké vegetace, které jim slouží jako přirozené taneční pódium. Při vystoupení rozevírají dlouhá ocasní pera a vydávají složité hlasové projevy.

Výzkum publikovaný roku 2024 v časopise The American Naturalist přinesl překvapivé zjištění. Samci se nohama zachycují okolních lián a pohybují tělem tak, že rozechvívají celé spletence rostlin. Vědci zjistili, že tento pohyb probíhá ve dvou charakteristických rytmech. Jeden z nich je přesně synchronizován s pravidelnými zvukovými údery samčího zpěvu. Lyrochvost tedy při námluvách nevyužívá pouze vlastní tělo a hlas. Součástí jeho vystoupení se stává také okolní prostředí.


Lyrochvost Albertův patří mezi mimořádně schopné hlasové imitátory. Jeho repertoár obsahuje vlastní zpěv i přesné napodobeniny hlasů jiných ptáků. Výzkum publikovaný roku 2006 v časopise Biology Letters ukázal, že lyrochvosti dokážou napodobovat také regionální hlasové varianty lemčíka hedvábného (Ptilonorhynchus violaceus).

Vědci porovnávali nahrávky ze šesti lokalit v jihovýchodním Queenslandu. Zjistili, že lyrochvosti v jednotlivých oblastech věrně reprodukují místní podobu hlasu lemčíků. Jejich napodobování tedy není jednotné, ale přizpůsobuje se tomu, co slyší ve svém okolí. Další výzkumy prokázaly, že samci převzaté zvuky skládají do opakujících se sekvencí, které sdílejí s ostatními samci v dané oblasti.

Dlouho se přitom předpokládalo, že mimořádně složité hlasové projevy jsou spojeny hlavně se samčími námluvami. Studie zveřejněná v srpnu 2025 v časopise Ecology and Evolution však podrobně popsala hlasové napodobování také u samic. Výzkumníci zaznamenali jednu samici při stavbě hnízda a druhou při péči o mládě. Obě napodobovaly hlasy jiných ptačích druhů a používaly také vlastní zpěv a varovná volání. Studie vycházela pouze ze dvou pozorovaných samic, takže zatím nelze určit, jak rozšířené je toto chování v celé populaci. Potvrdila však, že hlasová imitace není výhradní schopností samců.

Lyrochvost získal své jméno na počest prince Alberta, manžela britské královny Viktorie. Jméno mu vybral anglický ornitolog John Gould, který jej představil roku 1850. Vědecké autorství názvu je však z historických důvodů připisováno přírodovědci Charlesi Lucienu Bonapartovi.

Jeho život je úzce spojen s vlhkými horskými lesy. Většinu času tráví na zemi, kde silnýma nohama rozhrabává listí a hledá hmyz, larvy a další drobné bezobratlé. O potomstvo se stará samice. Staví klenuté hnízdo, zpravidla snáší jediné vejce a mládě vychovává bez pomoci samce.


Starší odhady uváděly přibližně 3500 hnízdících jedinců. Hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN z roku 2022 však pracuje s rozmezím 1700 až 8300 dospělých ptáků a současný populační trend považuje za stabilní. Celosvětově proto druh řadí mezi málo dotčené. V Novém Jižním Walesu však zůstává veden jako zranitelný, protože některé místní populace jsou malé a izolované.

Právě jejich ochrana je důležitá také pro zachování neobvyklého hlasového chování. Výzkumy naznačují, že lyrochvosti část svých zvukových sekvencí přebírají od sousedních jedinců. Úbytek nebo izolace populací tak může ovlivňovat i rozmanitost jejich zpěvu.

Lyrochvost Albertův není jen mimořádný imitátor. Je to pták, který dokáže propojit hlas, pohyb a okolní vegetaci do jediného vystoupení. Vědcům tak připomíná, že komunikace zvířat může být mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.



Zdroje: 1. Cornell University – Lyrebird synchronizes elements of its mating dance⁠; 2. The American Naturalist – Performative Manipulation of the Environment by Displaying Albert’s Lyrebirds⁠; 3. Emu – Austral Ornithology – Display court ecology in male Albert’s Lyrebirds⁠; 4. Ecology and Evolution – Vocal Mimicry, and Conspecific Song and Calls, in Female Albert’s Lyrebirds⁠