Bezpečnostní informační služba by se podle vojenského analytika Jaroslava Štefce měla místo rozborů školních osnov a veřejných zpráv o své činnosti více zajímat o prezidenta Petra Pavla. K tomuto ironickému návrhu jej přivedl prezidentův rozhovor pro německý Bild, v němž Pavel hovořil o strachu Vladimira Putina z atentátu, poměrech uvnitř ruského vedení a důsledcích ropné dohody mezi Washingtonem a Moskvou. Štefec na Facebooku zpochybnil nejen prezidentovy informace, ale i jeho úsudek, zahraniční postavení a vyhlídky na znovuzvolení.

Analytik zahájil svůj příspěvek na sociálních sítích kritikou BIS. Zpravodajské službě vytýká, že se podle něj zabývá tématy, která neodpovídají jejímu poslání. Připomněl přitom latinské heslo v jejím znaku a naznačil, že některé prezidentovy výroky by si zasloužily pozornost kontrarozvědky.

„Nejsem si jist, jestli by BIS místo sáhodlouhých analýz školních osnov a sepisování veřejných zpráv o své činnosti, které jdou jak proti smyslu zákona o zpravodajských službách, tak proti mottu v jejím znaku „AUDI, VIDE, TACE“, čili „Naslouchej, pozoruj a mlč“, neměla raději sledovat aktivity prezidenta Pavla,“ napsal Štefec.

Některé Pavlovy kroky a výroky podle Štefce naznačují až podezřelou blízkost ke zbrojařským kruhům i k ruskému prezidentovi. Pro takové spojení však ve svém příspěvku nepředkládá důkazy. Svou ironickou úvahu staví na otázce, odkud česká hlava státu získala informace o Putinově strachu z násilné smrti.


Štefec vzápětí výslovně připouští, že jde o nadsázku. Přesto trvá na tom, že i takové úvahy by podle něj měly zajímat BIS. Prezidentova vyjádření přitom sama o sobě žádné přímé kontakty s Putinovým okolím nedokládají. Pavel v rozhovoru pro Bild hovořil o ruském vedení, ztrátách armády i o informacích, které se podle jeho názoru k Putinovi dostávají přes úzký okruh spolupracovníků.

„Je to samozřejmě nadsázka, ale i potenciálními nadsázkami by se již zmíněná BIS měla zabývat. Právě tohle má ostatně v popisu práce,“ dodává Štefec.

Další otázky věnuje výběru média. Bild považuje za bulvární titul a nechápe, proč prezident nehovořil raději s některým z německých deníků, které označuje za serióznější. Jmenuje Frankfurter Allgemeine Zeitung a Die Welt, jež podle něj dříve Pavlovy názory bez problémů přebíraly. Odpověď hledá v proměně evropské politické atmosféry. Tvrdí, že události ve Francii, Itálii a Belgii spolu s ekonomickými problémy postupně mění priority evropských politiků i médií.

„Seriózní mediální scéna pod dojmem dění ve Francii, Itálii, Belgii a dalších zemích a také pod tlakem ekonomické reality vycítila, že se vítr obrací. Že země EU a jejich politické reprezentace začínají mít poněkud jiné starosti, než se zabývat propagandisticky sice původně užitečnými, ale z pohledu akutních hrozeb irelevantními názory politického nedouka v čele sousední země,“ píše Štefec.


Od ruské politiky se jeho kritika obrací k postavení samotného českého prezidenta. Petra Pavla vykresluje jako osobnost, jejíž mezinárodní význam podle něj slábne a jejíž výroky už zahraniční politická scéna nebere vážně. Srovnává jej přitom s Vladimirem Putinem, Donaldem Trumpem, čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a slovenským premiérem Robertem Ficem. Na rozdíl od nich se podle Štefce Pavel nemusí obávat atentátu. Jde ovšem o autorovo hodnocení, nikoli o doložené srovnání bezpečnostních hrozeb.

„Je neoddiskutovatelné, že mezinárodně a stále viditelněji i vnitrostátně nevýrazný a neautentický Petr Pavel se na rozdíl od lidí jako Putin, Trump, Si, Fico a další státníci určitě nemusí bát atentátu. Může tak nejen bulvárním plátkům, ale i poloprázdnému sálu Valného shromáždění OSN vykládat, co ho jen napadne,“ uvádí Štefec.

Podle analytika už prezidentovy výroky nemají váhu, kterou jim přisuzuje jeho okolí. V této souvislosti připomíná i Pavlovo vystoupení na Valném shromáždění OSN a tvrdí, že zahraniční politici nemají důvod zabývat se jeho názory ani jeho osobou. Za další příznak údajně slábnoucího postavení hlavy státu považuje změnu způsobu cestování. Ironicky srovnává soukromá letadla s běžnými linkovými spoji a připomíná také prezidentovy cesty na motorce. Samotný způsob dopravy ovšem politický význam státníka nedokládá.

„Jednoznačně to ukázal volební superveletoč „od soukromých bizjetů k běžnému linkovému letu“. Žádná skutečně významná osoba by si dnes nedovolila cestovat běžným letem, natož trajdat po světě na motorce,“ píše analytik.


„Jediné auditorium, které je Pavlovi stále ještě ochotno nadšeně tleskat, jsou dnes vlastně už jen bezmezní obdivovatelé jeho mediální masáží a kosmetickými zásahy vyhnaného image následníka Tatíčka Zakladatele,“ tvrdí Štefec.

Právě na údajně slábnoucí podpoře pak staví svou úvahu o příštích prezidentských volbách. Podle analytika si lidé kolem Pavla mohou začínat uvědomovat, že obhajoba mandátu nebude tak snadná, jak původně předpokládali. Štefec dokonce naznačuje, že by se mohl objevit jiný kandidát, kterého by prezidentovo dosavadní zázemí podpořilo místo něj. Takový plán však ničím nedokládá.

„Jak se ale zdá, nejen marketingoví specialisté kolem Petra Pavla si stále více uvědomují klesající ochotu zejména inteligentnější části jeho dosavadním voličů zajistit jeho původně plánované bezproblémové znovuzvolení. Díky jeho různým extempore hrozí jejich projektu „lidového prezidenta à la TGM“ v příštích prezidentských volbách debakl,“ napsal Štefec.

V závěru se analytik obrací k Petru Kolářovi, dlouhodobě spojovanému s prezidentovým politickým okolím. Právě jeho jméno používá pro poslední ironickou narážku na možnost, že by se před příštími volbami objevil jiný kandidát. Štefec žádného konkrétního náhradníka nejmenuje a nepředkládá informace o tom, že by se taková změna skutečně připravovala. Přesto očekává, že lidé kolem prezidenta mohou přijít s překvapením. Svůj příspěvek tak uzavírá pochybností, zda se projekt Pavlova znovuzvolení podaří udržet, a připomínkou, že do příštích prezidentských voleb už podle něj nezbývá mnoho času.